|
|
 Vinylový
týden na Vltavě
Digitalizace přinesla pro nahrávání a šíření hudebních
nahrávek převratné možnosti. Ve srovnání s předchozími nosiči
jsou cédéčka zjevně menší, lehčí, trvanlivější, odolnější a
umožňují rychlé a bezproblémové vyhledávání. Empétrojky
zmíněné vlastnosti ještě znásobily. Neváží nic, jejich délka
není ničím limitována a transport nezná hranic. Ale co vlastní
zvuk, estetický dojem, osobní vztah k nosiči? Jaký máte pocit,
když si porovnáte stejnou nahrávku z mp3, CD a vinylové
gramodesky, nebo když držíte v ruce gramodesku, cédéčko a
počítačovou paměť? Přijde vám to úplně stejné, nebo cítíte
rozdíl? A jaký? Možná si odpovědi ujasníte poslechem stanice
Vltava, která na týden od 10. září připravila malou
vinylmánii...
Jsou mezi námi zanícenci, kteří nedají na vinylové desky
dopustit. Desku sice musíte obracet, manipulovat s jehlou,
tolerovat drobné praskání a lupance, ale jinak se můžete těšit
zvukem nedostižně nasyceným spodními i vysokými frekvencemi,
které uchu lahodí víc než odcizený chlad ořezaných šumů. Anebo
je to jen zdání, které si příznivci namlouvají, aniž by rozdíl
opravdu mohli slyšet? I když na to přistoupíte, umlčí vás
další nadšenci, pro které byla a je gramodeska především
artefaktem ke komplexní potěše a k povznesení. Průvodní
informace či přetištěné texty písní můžete číst bez lupy a
hlavně – titulní grafika obalu může být rovnocennou výtvarnou
součástí výrobku. Umělecký i propagační účin byl mnohem
silnější než slibují blešky, rozmazaně rozseté po bookletu CD,
o vzduchoprázdnu kolem empétrojek nemluvě.
Na počátku byl Edison
Na počátku snah o záznam zvuku byla myšlenka, jak převést
kmitání okolního prostředí (vzduchu) pomocí membrány na
kmitání nějakého mechanického předmětu. Třeba jehly, která
vyryje různě hlubokou drážku do voskem pokrytého válečku.
Váleček se pak může otáčet pomocí pérového strojku, jehla
pravidelně posouvat podél válečku a přenosem proměnné hloubky
nést informaci na membránu sběrného trychtýře. A zvuk, zakletý
navždy v malé krabičce, byl na světě. Jak známo, byl to Thomas
Alva Edison, kdo v roce 1877 vyvinul svůj fonograf natolik, že
si jej mohl nechat následující rok patentovat. Nastala dlouhá
éra vývoje přes ploché desky, navržené Emilem Berlingerem,
pružné fólie i tvrdý šelak až k pověstným vinylům, používaným
od konce čtyřicátých let 20. století. Každá novinka vždy
nastoupila nenápadně a prosazovala se zvolna vedle doznívající
předchozí technologie. U nás například vinylové desky
definitivně nahradily šelakové až v roce 1963. Podobně plíživě
se od druhé poloviny padesátých let začínaly prosazovat stereo
nahrávky.
Stanice Vltava se bude vinylu věnovat, jak již bylo zmíněno, v
průběhu září. Z vinylových desek se bude jak o závod hrát
hudba všech žánrů i umělecké slovo, ke slovu se dostanou
odborníci, sběratelé, hudebníci, prodavači. Ti všichni se
společně s moderátory pokusí odpovědět na některé z otázek
položených v úvodu tohoto článku. „Vinylové“ téma se vysíláním
povine už od pondělí 10. září, třeba pořadem Vojtěcha Babky
Matiné s podtitulem Račte si natáhnout gramofon. Páteční
Jazzofon roztočí na talíři Louise Armstronga a praskot jehly
se nevyhne ani Pátečnímu večeru o Karlu Krautgartnerovi.
Víkendové Jazzové podvečery nabídnou záznamy, dostupné z
vinylových desek, nebo unikátní nahrávky jazz & poetry z
raných šedesátých let. Čajovny přispěchají s tématy současných
DJ‘s i s historickými fenomény, jakými byly v dobách totality
nelegální burzy či unikátní krátkodobá vydavatelství, jaké
představoval v letech 1968–1970 brněnský Discant.
 Vinyl
for ever
Řadu stěžejních příspěvků k tématu zahrne sobotní Víkendová
příloha Tomáše Černého (15. září). Přinese reportáž z naší
neznámější výrobny gramofonových desek v Loděnicích u Prahy,
ze specializovaných vinylových prodejen a dalších míst. Rafael
Brom vybere z rakouských gramodesek nahrávky Vídeňských
symfoniků. Z desek zazní také Fibichův a Vrchlického melodram
Smír Tantalův, supraphonské pásmo poezie Jacquese Préverta Jak
udělat podobiznu ptáka nebo opera o Josefu Myslivečkovi Il
Divino Boemo.
Petr Vidomus s Radkem Diestlerem připomenou ve své době
nezastupitelný význam licenčních gramofonových desek.
Odpolední pořad Jana Tůmy Řeč věcí představí vybraného českého
tvůrce obalů někdejších gramofonových desek a noční Svět jiné
hudby Petra Slabého berlínské vinylové vydavatelství Corvo
Records. Ze soboty do neděle nás po půlnoci provede Jana
Koubková, jejíž Jazzový klub bude plný nejoblíbenějších desek
z jejího bohatého archivu. Vinylové nahrávky zahrne dokonce i
Výročí týdne, věnované dirigentu Leopoldu Stokowskému, pořad
Karla Vepřeka s prvními polistopadovými nahrávkami písničkářů
Svatopluka Karáska a Ivana Hoffmana, Telefonotéka Wandy
Dobrovské i Oáza Jiřího Mazánka.
Vyvrcholení víkendu 15. a 16. září však přinese už nedělní
odpoledne, kdy se bude několik hodin kontinuálně živě vysílat
z dočasně zřízeného speciálního vinylového pracoviště! Přijdou
zajímaví hosté a prostor dostanou i zájemci z řad veřejnosti.
Myslíte-li si, že máte doma zajímavou, něčím unikátní
gramodesku, ozvěte se (vltava@rozhlas.cz,
předmět: Vinylový víkend). Rádi ji zařadíme.
Rozhlasová pocta gramofonové desce s víkendem sice skončí, ale
gramofony v každém studiu Českého rozhlasu navždy zůstanou.
Stejně tak jako bohatý gramoarchiv. K vinylovým deskám se
zjevně budeme vracet stále.
Aleš Opekar, vedoucí Redakce jazzové a populární hudby
|
