|
|
Svět falešných komerčních pohádek
Nositelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek (1946),
dnes spojovaná především s divadelním jevištěm a
romanopisectvím, slavila své první úspěchy právě rozhlasovými
hrami. Přesto se před české posluchače její původní rozhlasové
drama dostává vůbec poprvé. – v úterý 2. října ve 21.30 hru
uvede Vltava. Navenek milostná tragikomedie s ironizujícím
názvem Když slunce zapadá, většina lidí konečně odchází z
kanceláří! je hloubkovou sondou do světa lidí, kteří podlehli
tlaku „falešných komerčních pohádek“.
Rakouská dramatička se v německojazyčném literárním prostředí
naplno prosadila v polovině sedmdesátých let románem
Milovnice. Nekonvenčnost a štiplavá ironie jsou od té doby
jedním z těžišť její produkce, ostře zaměřené nejprve proti
maloměšťáctví a nacionalismu, v pozdější tvorbě také proti
nevybíravým politickým machinacím západních vlád. Kritický
osten autorky je zabodnut do pokryteckých praktik společnosti,
ať už se jedná o jednotlivce, nebo o celek, kromě toho je
obrácen také proti jazyku a jeho deformacím plynoucím
z manipulativního tlaku médií a politiků. Dosud podstatným
tématem je pro autorku nerovné postavení ženy v současné
společnosti.
 Výsměšný
podtext jejího raného díla odkazuje k trendu výkonnosti, který
podprahově prosazuje konzumní diktát. Z médií znějící
sugestivní hesla a rady, jak vést materiálně šťastný život, ji
inspirovaly k napsání zmíněné tragikomedie už v roce 1972. Že
je pro české prostředí nebývale aktuální i čtyřicet let poté,
nelze chápat jenom jako trpký odraz soudobé společenské
zkušenosti. Autorce se totiž právě v této hře podařilo
ironizovat jev, který přetrvává obecně: touhu po zhmotnění
sentimentálních maloměšťáckých představ. Jak jinak bychom
mohli vnímat nebývale sugestivní „lovestory“ nezkušené
prodavačky a zralého zajištěného muže? Romantický příběh o
dívce, která prožila osudovou lásku a navíc se na ni usmálo
štěstí v podobě nečekaného sociálního vzestupu, vystihuje
autorka v závěru více než sarkastickým výkřikem: „Co všechno
si teď můžu koupit!“ Humor Elfriede Jelinek je zde, na rozdíl
od jejích pozdějších děl, velmi zřetelný a čitelný. Nelze si
nevšimnout jazykových klišé, která jsou rytmicky opakována,
nelze nezaznamenat doslovná zobrazování triviálních mýtů,
nelze si zkrátka nevšimnout, čemu se autorka směje.
Pro Český rozhlas hru přeložila germanistka a teatroložka
Barbora Schnelle. Přesně rytmizované „komerční pasáže“ textu
byly aktualizovány pro brněnskou inscenaci, jež zvukově a
hudebně pracuje se stylizací odkazující na metody, uměle
vyvolávající emoce. Režisérka Martina Schlegelová ve
spolupráci s hudebním skladatelem Jiřím Kučerovským a mistrem
zvuku Lukášem Dolejším takto záměrně ironizovala audiální
konvence nejen daných žánrů. Milostný pár ztvárnili Natálie
Řehořová a Jan Kolařík, zcizovací vstupy z komerčního rozhlasu
vytvořili Roman Blumaier, Pavel Vacek a Alžběta Kynclová,
v inscenaci dále účinkují Anežka Kubátová, Jana Glocová,
Robert Mikluš a Vladimír Hauser.
Hana Hložková, dramaturgyně ČRo Brno |
