|
|
Deset večerů s Pražskou zimou
„Když jsem nastoupila jako americká ministryně zahraničí do
služby, bylo mi padesát devět let. Tehdy jsem si myslela, že
vím vše, co jsem se mohla dozvědět o své minulosti, že vím,
kdo byli mí předci, a že znám dějiny své rodné země. Někdo
jiný třeba může o své totožnosti pochybovat. Já nepochybovala
nikdy.“ Takto začíná svoji poslední knihu nazvanou Pražská
zima Madeleine Albrightová.
Impulzem k napsání Pražské zimy, která se ve Spojených státech
amerických stala bestsellerem, bylo dramatické odhalení jejího
židovského původu v únoru 1997. Během jejích prvních
pracovních dní v úřadu ministryně zahraničí totiž Washington
Post otiskl obsáhlý článek, kde renomovaný reportér Michael
Dobbs popsal příběh celého seznamu členů rodiny nové
ministryně, kteří během války zahynuli v Terezíně nebo v
Osvětimi. Text obsahoval svědectví řady lidí, s nimiž Dobbs
osobně mluvil, a i další zdroje byly natolik vyčerpávající, že
se o jejich pravdivosti nedalo pochybovat.
„Neměla jsem tušení, že moje rodina má židovské kořeny a že
víc než dvacet mých příbuzných zahynulo v holocaustu,“ píše
Albrightová. Vedle reakcí plných účasti a sympatií se však
tehdy objevily také spekulace, že nová ministryně tuto
skutečnost zatajila. „Byla jsem vyvedena z míry a upřímně
řečeno nepříjemně překvapena, že jsem naši rodinnou historii
neznala lépe. Sestra i bratr měli stejné pocity. Ani
ujišťování mnoha lidí, kteří mi říkali nebo psali, že měli
podobnou zkušenost, totiž že jim rodiče něco zatajili, mne
příliš neuklidnilo,“ vzpomíná česká rodačka v Pražské zimě na
své tehdejší pocity.
Ovšem zamlčení příslušnosti k „vyvolenému národu“ nebylo v
druhé polovině minulého století nikterak ojedinělé. Šlo o
nejjistější způsob, jak budoucí generace ochránit před
případnou další vlnou antisemitismu. Také pocity viny těch,
kdo holocaust „nezaslouženě“ přežili, vedly k tomu, že se
mladí Židé o svém původu dozvídali až v dospělosti, a mnohdy
jen náhodou. „Když jsem se rozhodla, že se ponořím hlouběji do
rodinné historie, uvědomila jsem si, že nejprve musím zasadit
do dobového kontextu své rodiče, zvláště do souvislostí let
1937 až 1948, tedy doby, jejíž střed obsadila druhá světová
válka – a zároveň do prvních dvanácti roků svého života,“
vysvětluje Madeleine Albrightová svůj autorský záměr.
V knize tak najdeme nejen osobní vzpomínky a dramatický příběh
rodiny Korbelových, ale také originální pohled na notoricky
známé kapitoly našich dějin, například na mnichovské události
nebo komunistický převrat. Zároveň zaujmou u nás málo známé
okolnosti týkající se například složitého procesu uznání
londýnské exilové vlády nebo podrobnosti o českém válečném
vysílání BBC, jehož se aktivně účastnil otec Madeleine
Albrightové, prvorepublikový politik Josef Korbel.
Vybrané části z obsáhlé více než čtyřsetstránkové knihy
Madeleine Albrightové v překladu Tomáše Vrby si můžete
poslechnout během deseti večerů od pondělí 17. prosince na
Dvojce Českého rozhlasu. Cyklus pak uzavře sváteční setkání s
autorkou v neděli 30. prosince od 18.05 na téže stanici. Četba
následně vyjde na CD ve vydavatelství Radioservis.
Lenka Svobodová, autorka rozhlasové úpravy |
