|
|
 Alter
ego jízlivého zeměměřiče
Mezi muzikantsky stále aktivními členy spolku Šafrán, v němž
se zkraje sedmdesátých let sdružila podstatná část nastupující
a záhy okřikované i umlčované generace českého a slovenského
folku, patří Vlastimil Třešňák k těm nejpřesvědčivějším.
Nežije z minulé slávy, nerecykluje svou image ani písně, právě
naopak – zažitou představu písničkáře s kytarou a foukací
harmonikou dávno zapudil a svými alby opakovaně překvapuje.
Nahrávka Alter Ego, kterou mu vydává správce českého
písničkářského odkazu Lubomír Houdek v nakladatelství Galén,
není výjimkou.
O kolekci jedenácti nejčerstvějších Třešňákových písní se s
předstihem mluvilo jako o jazzové desce – hlavně proto, že ji
produkoval jazzový saxofonista a aranžér Jan Štolba, který
zpěvákovi sestavil i kapelu Temporary Quintet, v drtivé
většině personálně odlišnou od Třešňákova obvyklého Bandu.
Alter Ego však rozhodně není nová Koláž, jak se jmenovala
první (a na dlouho i poslední) poemigrační nahrávka Vlasty
Třešňáka z poloviny devadesátých let pořízená s Kormanovci,
romskými jazzmany z Karlína.
Na novém albu se v jazzovém tempu a náladě odvíjí jen asi
polovina písní, ve zbytku stopáže se derou do uší naostřené
bigbítové skladby s expresivním zpěvem, jimiž v roce 2005
překvapilo Třešňákovo „comebackové“ cédéčko Inventura a které
i tady mírně převládají. Doprovodná kapela dokonce zvládne
jazzující i rockovou polohu prostřídat v průběhu jediné písně,
aniž by to působilo nevěrohodně – na tom má ovšem zásluhu
zejména sám Třešňák, jehož tu ležérní, jinde naléhavý,
technicky však vždy bezchybný zpěv se blíží až projevu
šansoniérů.
Jakkoli není dobré hudební stránku Třešňákových desek z
posledních let přehlížet, jsou v jeho případě stejně nakonec
tím nejpodstatnějším texty. Hry se slovy a jejich významy,
ironické a nesentimentální glosování současnosti – v tom je
Vlastimil Třešňák přinejmenším od dob exilové nahrávky
Zeměměřič jedinečný: „Prolezla kanál, protáhla se i sítem /
řád Za chrabrost přebírá ve fraku / Zmizíkem přepadělá
curriculum vitae / proměna generace ze sojky na straku!“
účtuje s vlastním pokolením v jedné z nejpodařenějších písní
Chytrá horákyně a silné obraty i obrazy servíruje také v
dalších skladbách.
Třeba v Písni práce, kde se u mikrofonu vystřídá s hostujícími
souputníky Vladimírem Mišíkem a Vladimírem Mertou. Z těch tří
originálů daleko za šedesátkou má nyní nejvíc co říci právě
Třešňák.
Milan Šefl |
