|
|
Hrstka vzpomínek na starého kamaráda
Zakroucená a ze svahu prudce klesající pražská Školská ulice,
která připomíná tobogánovou dráhu, je rodištěm spisovatele,
povídkáře, redaktora Jaroslava Haška, jehož krátký, zato však
intenzivně sedlaný život připomíná divoký sjezd plný prudkých
zákrut. Budoucí mistr se ve Školské narodil za pomoci porodní
báby Petronilly Izerové 30. dubna 1883 a byl pokřtěn u
nedalekého sv. Štěpána.
Jeho pozdější neklidný tulácký duch jako by předurčilo, že se
rodina abnormálně často stěhovala. Když pak přeskočíme Haškův
bujaře pestrý životaběh – redaktor Světa zvířat i Českého
slova, tulák, bohém s dětskou tváří, zakladatel recesistické
politické strany, autor bezmála dvou tisíc povídek, sloupků a
fejetonů, legionář v Rusku a hnedle zas zběhlý abstinující
bolševik v Bugulmě –, ocitáme se s ním na Vysočině, přesněji
na Lipnici, kde konečně spočinul ve vlastním domku a posléze
na místním hřbitově.
Jaroslavu Haškovi se Vltava ve svém vysílání pravidelně
věnuje. Nemohli jsme tedy pominout ani jeho dvě letošní výročí
a nebylo ani těžké se rozhodnout věnovat jeho postavě i dílu
„monografický“ prostor ve vysílání v posledním dubnovém
víkendu. Součástí haškovského vysílání v neděli 28. dubna bude
v 10.15, 12.30, 14.15, 15.30 a 17.45 pět krátkých „zastavení“
– vzpomínkových minikapitol, jejichž autorem je Haškův
bohémský kumpán, spisovatel a překladatel Zdeněk Matěj Kuděj.
Dosud nebyly vcelku publikovány (jejich knižní vydání se
připravuje) a zazní vůbec poprvé – autor těchto řádků nalezl
jejich části v několika českých archivech.
Velice vtipné a plasticky psané Kudějovy vzpomínky na přítele
Jardu nesou název Hrstka vzpomínek na starého kamaráda a již
názvy jednotlivých kapitol, ze kterých jsme pro vysílání
vybírali, prozrazují mnohé: Hašek jako dobrodinec, Haškův
vztah k ženám a dětem, Hašek a pohřby, Hašek a kumpáni a Hašek
a jeho lipnický pohřeb.
Kuděj osobně poznal Jaroslava Haška kolem roku 1910, kdy se
vrátil z amerických cest. Prožil s ním na potulkách Prahou a
po Čechách řadu komických, přízračných, trapných i bizarních
historek, nahlédl jeho neohrabanost, hurónské kumpánství,
opilecké hulváctví i velkoryse soucitné jednání. Poznal ho
také ve chvílích psaní, kdy byl Hašek schopen do hodiny kvůli
honoráři vyplacenému hned na ruku „vyplivnout“ vynikající
krátkou povídku. Kuděj byl také jediný z literátů, který se
účastnil Haškova lipnického pohřbu a pomáhal zařizovat řadu
pohřebních záležitostí, včetně výběru rakve. Dalo by se tedy
říci, že kumpána Haška poznal zblízka a důvěrně. Přesto
napsal: „Těžko se bylo vyznat v duši Jaroslava Haška.“ A
dodejme, že s Kudějovou duší je možné se setkat také v nočním
Světu poezie (27. dubna, 22.45), ve kterém Ivan Martin Jirous
interpretuje Kudějovy veršovánky, popěvky a sebeironické
zpovědi.
Miloš Doležal, redaktor ČRo Vltava
|
