Číslo 17 / 2013.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s hercem a režisérem.
Petrem Formanem.


 

 

 

 

 

 

 

 


 

 


 

Mystérium existenciálních otázek

S tvorbou švédského divadelního a filmového tvůrce (mj. trojnásobného nositele Oscara) Ingmara Bergmana se setkáváme i na českých jevištích poměrně často. Výjimkou není ani moravská metropole, kde se nedlouho po Elbelově nastudování autobiografického scénáře Po zkoušce v Divadle u stolu objevila nyní v Národním divadle Brno – kupodivu teprve v české premiéře – scénická verze proslulého snímku Sedmá pečeť (1957), jemuž námětem předcházela hra Malba na dřevě.

Depresivní pocity evokuje především oproštěná, čitelnými znaky obdařená výprava zkušeného Daniela Dvořáka

Středověké látky se ujali převážně filmový dramaturg Jan Gogola a coby režisér-adaptátor všestranný, nyní ostravský Jiří Nekvasil. Příběh introvertního křižáckého rytíře Antonia Blocka (Pavel Doucek), vracejícího se s pragmatickým zbrojnošem Jönsem (Vratislav Běčák) do skandinávské vlasti postižené morem, museli sice podle agenturních požadavků inscenovat v lakonických replikách bez větších úprav, přesto se však snažili kultovní film nekopírovat.
Smrt, Blockův soupeř u šachovnice a adresát jeho mučivých existenciálních otázek, má zde podobu jemné ženy (hraje Klára Apolenářová), za jejímž půvabem ovšem metafyzickou úzkost z beznadějné prázdnoty tak naléhavě necítíme. Depresivní pocity evokuje především oproštěná, čitelnými znaky obdařená výprava zkušeného Daniela Dvořáka, v orchestřišti zaplněná lebkami a kostmi, s velkým symbolickým kyvadlem času v pozadí.
Nedlouhý nonstop večer výrazně dynamizuje důmyslný světelný design, dodávající (spolu se šedavými kostýmy Marty Roszkopfové a působivou hudbou Davida Smečky) simultánně řazeným, apokalypticky zlověstným výjevům boschovsky fantaskní přízračný ráz. Kontrast k této převažující stylizované severské ponurosti, naturalistické krutosti (mučená a upalovaná mladičká „čarodějnice“) a rytířovým nezodpovězeným otázkám o Bohu a záhrobí představuje linie plebejské přímočarosti (kovář Plog Jindřicha Světnici, společnost v krčmě) či prosté soudržnosti rodiny snivého kejklíře Jofa (Jakub Šafránek), které je v závěru ještě popřána životní naděje.

Vít Závodský, divadelní publicista

Foto Národní divadlo Brno



  Kvadratura kruhu
 
  
Osobité vidění
  Juraje Jakubiska
 
  Meditace podmínkou
  i smyslem