|
Brno
nacistické: oživování paměti
Dva mladí brněnští historici Alexandr Brummer a Michal Konečný
zmapovali Brno za nacistické okupace v knize Brno nacistické.
Průvodce městem (Host, Brno 2013). Je to jako nechtěný
sarkasmus, když se knížce popisující samé hrůzy říká
„průvodce“; nejde však samozřejmě o turistiku, ale o výrazný
místopis s bohatou fotografickou přílohou ukazující Brno v
uvedeném období; a my tak můžeme podniknout virtuální
procházku městem v onom temném šestiletí.
Nebylo však temné pro všechny – tak to ostatně bývá vždy:
rozhodně to byla doba světlá zejména pro drtivou většinu
brněnských Němců. Ostatně důležitost města pro Říši potvrdila
i krátká, leč významná Hitlerova návštěva. O ní se nikdy
příliš nemluvilo, ačkoli je skvěle fotograficky a filmově
zdokumentovaná. Takto ji popisují sami autoři: „Hitlerovu
suitu, jež dorazila zvláštním vlakem 17. března 1939 dopoledne
jako předvoj, tvořily špičky třetí říše, například vrchní
velitel pozemních sil Walther von Brauchitsch, náčelník
generálního štábu Wilhelm Keitel, říšský vůdce SS a policie
Heinrich Himmler, ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop,
šéf uniformované pořádkové policie Kurt Daluege, budoucí
zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich nebo velitel
Hitlerovy osobní stráže Sepp Dietrich. Hitler přijel do Brna
krátce po jedenácté hodině. […] Stál v otevřeném automobilu a
se zdviženou pravicí opětoval pozdravy šťastných Němců ve
špalírech, kteří vykřikovali Wir danken unserem Führer a Sieg
Heil. Na radnici mu nacisté z celé Moravy v čele s novým
vládním komisařem města Oskarem Judexem poděkovali za
,osvobození’. [...] Hitlera samotného prý překvapilo, jaký
efekt měly propagandistické teze o hladovějících dětech v
Sudetech.“
To, co čekalo většinu českých a židovských občanů Brna, však
mělo teprve následovat. Kniha přináší svědectví o činnosti
gestapa, o tvrdé germanizaci Brna, o holocaustu,
antifašistech, ale také o protižidovských násilnostech na
začátku okupace, jichž se zúčastnili i Češi, o českém
antisemitismu a kolaboraci, o likvidaci českého vysokého
školství, o masových popravách v Kounicových kolejích, o
hrdinství odbojářů, o německém urbanismu, o romském
holocaustu, o pronásledování homosexuálů. Diskutovat lze jen o
proporcích; kniha nic podstatného nezamlčuje, spíše objevuje
dříve opomíjené oblasti. Implicitně vysvětluje nejen příčiny
popisované situace, ale často i to, co z ní vyplývalo
v budoucnu. Bylo by žádoucí, aby se tato publikace stala
prvním svazkem historické série o Brně v různých obdobích
moderních dějin.
Ivo Pospíšil, literární vědec |