|
|
 I zločinně vyhlížející chlap může hájit zákon
Projekt vražednického thrilleru Machete (uvádí ČT2 v neděli
24. listopadu ve 21.55) vznikl jako groteskní mystifikace –
upoutávka na něj coby již existující dílo byla vložena do
stejně krvavé zombiovské parodie Planeta Teror. O několik let
později však doopravdy vzniká a po vstupu do kin sklidí takový
divácký úspěch, že přibývají další pokračování. Nyní se i v
českých kinech uvádí film Machete zabíjí a zřejmě zanedlouho
dorazí další část, odehrávající se ve vesmíru.
Už v oné fiktivní upoutávce jsme spatřili odpudivě, vskutku
zločinně vyhlížejícího, zvrásnělého Dannyho Treja, jenž se ze
všeho nejraději ohání mačetou. A nezbývá než jej ocenit, neboť
své role se zhostil s překvapující hravostí – připomenu aspoň
půvabný výjev s křovinořezem, použitým jako účinná zbraň...
Jeho Machete není žádný padouch, ale naopak čestný policista,
jenž málem přijde o život, když jej v boji s organizovaným
zločinem podrazí jeho spolupracovníci. Není tudíž divu, že po
bezpočtu příkoří se naštve a jme se padouchy likvidovat
vlastníma rukama. Nikoli náhodně se příběh odehrává na přísně
střežené americko-mexické hranici, z jejíhož ilegálního
překračování těží zejména zločinecké gangy.
Režisér Robert Rodriguez si rád pohrává s nezvyklým hereckým
obsazením: zatímco Trejo málokdy ztělesňoval kladného hrdinu,
pověstného klaďase Stevena Seagala naopak poznáme jako
ničemného drogového bosse, byť vždy sebejistě usměvavého, a
Roberta De Nira v roli zkorumpovaného amerického politika.
Machete vzbudil a jistě i vzbudí protikladné ohlasy: hrůzně
krvavé zápletky se pohybují na hraně vážnosti a parodické
nadsázky, přesto je na pováženou, s jakým potěšením, ba
zaujetím se autoři kochají často obskurními násilnostmi, které
ne každý musí vnímat jen jako groteskně nadsazené. Dominantním
prvkem se stává drsnost a krutost, jakkoli posunutá do bezmála
operetních rozměrů. Zejména spektakulární závěrečné řežby
jednoznačně prozrazují inspiraci v „béčkových“
vyvražďovačkách. Ustavičné zveličování se dotýká i průběžně
vkládaných průpovídek, výmluvné je třeba konstatování, že
Machetovi zachránila život kulka, kterou už měl v hlavě –
další náboj se totiž od ní odrazil…
Machete se tak řadí do linie děl, která násilí a vraždění
spojují s menší či větší legrací, případně to považují za
všední řemeslo, které mohou provázet všelijaké žertovné
nesnáze. Počátky tohoto sporného směřování nalezneme někdy
před dvaceti lety u dnes již legendárního titulu Pulp Fiction,
avšak kořeny vytušíme ještě hlouběji v minulosti – třeba u
dávných morbidních komedií jako Jezinky a bezinky nebo Pět
lupičů a stará dáma.
Jan Jaroš, filmový publicista
|
