Číslo 51/ 2013.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s knězem.
Vojtěchem Kodetem.

Ve tvaru jeslí lze zahlédnout i kříž

Oscilace mezi nadějí, že dobro se nakonec vždycky nějak prosadí, a mezi postojem hluboce skloněné hlavy před mocí první i druhé totality provázela náš národ po většinu let druhé poloviny 20. století. Tento pohyb v různých podobách odráželo a ztvárňovalo také rozhlasové vysílání. Na co vše naráželi jeho tvůrci? Co všechno si mohli dovolit a co museli i o Vánocích odložit stranou? O tom pojednává rozhlasový dokument autorky textu, který uzavře dokumentární cyklus 90 let s vámi, připravený k devadesátému výročí Českého rozhlasu. Dokument naladíte na ČRo Plus (21. prosince ve 21.00), ČRo Dvojka (17. prpsince v 18.05) a na ČRo Vltava (25. prosince v 21.45).

Nevěřte tomu, co se bere jako jasný mainstream. Hleďte na to, co se někde nenápadně rodí, nenápadně vzniká a v čem je obsažena nějaká naděje. To, co je malé a bezmocné, co stojí někde na okraji a mimo pozornost médií, se totiž může ukázat jako to nejdůležitější. Takové poselství nám přináší vánoční příběh narození betlémského dítěte. „On do vlastního přišel, ale svět ho nepoznal a jeho vlastní jej nepřijali,“ píše evangelista Jan. „On je tu totiž také král Herodes, který ta děťátka hodlá zdecimovat,“ připomíná bývalý dlouholetý člen Redakce náboženského vysílání a evangelický farář Miloš Rejchrt. „Moment zamítání pravosti, pravdy, a dokonce lásky, všeho toho dobrého, je také přítomen ve Vánocích. Ve tvaru jeslí lze zahlédnout i kříž,“ vysvětluje.

Hácha i BBC

„Vánoce oslavíme uprostřed velikého dění, kdy se kolem nás mění svět a kdy myšlenky, za které se i my stavíme, vítězí nad silami minulosti… Prozřetelnost nám uchystala šťastný osud tím, že nás v době jednoho z největších světových otřesů postavila po bok velkoněmecké říše,“ promlouval k národu na Štědrý den pohnutého roku 1942 protektorátní prezident Emil Hácha. Jelikož v době protektorátu šlo hlavně o nacistickou propagandu, namísto Háchy stále více posluchačů dávalo zvláště o Vánocích přednost pravidelnému českému vysílání londýnské BBC. A to přesto, že poslech zahraničního rozhlasu se bez pardonu trestal smrtí. Tradiční vánoční promluvy Edvarda Beneše v mnohém překonal velmi populární Jan Masaryk. Krajany o Vánocích pravidelně po rozhlasových vlnách ze zahraničí zdravili také českoslovenští vojáci.
BBC dávala Československu prostor i po válce. O prvních mírových Vánocích vysílala tradiční poselství „Wherever you may be – Ať jste kdekoli“, které poslouchalo na padesát milionů lidí. Pořad zahajoval londýnský zvon Big Ben a pak se postupně hlásily Anglie, Singapur nebo Káhira, z vln Atlantiku slavná loď Queen Elizabeth nebo ze vzduchu pověstný letoun B-17. Mezi sedmnácti místy byly toho roku vybrány také české Lidice. Tamní ženy totiž nesly první poválečné Vánoce velmi těžce. Sešly se i s dětmi v bytě lidického rodáka a válečného letce štábního kapitána Horáka, který pro ně i se svou anglickou manželkou v Kročehlavech uspořádal společnou oslavu.

Ježíšek zestárl

Avšak oddělování Československa od Evropy už bylo hned po válce na postupu. „Letošní Vánoce konečně slavíme ve své vlasti poprvé bez Němců,“ pochvaloval si uplynulý rok na Štědrý den roku 1946 v rozhlasovém projevu Edvard Beneš. Český národ pak kvůli úbytku obyvatelstva vyzýval k vyšší porodnosti. A s politickou orientací na východ už prezident převzal i novou rétoriku. „Je třeba vzít do rukou motyky, kladiva a pluhy. Postavit se ke strojům a dělat bez podmínek...“ volal po splnění dvouletého hospodářského plánu.

Po Vítězném únoru se k nám soudruzi snažili importovat sovětské Vánoce. V proslulém štědrovečerním projevu z roku 1952 tehdejší premiér Antonín Zápotocký nabídl našim dětem náhradu za Ježíška Dědu Mráze: „Doby se změnily, Ježíšek zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho Děda Mráz. Přijíždí k nám od východu a na cestu mu září celá řada rudých hvězd na našich hutích, továrnách a stavbách. Tyto rudé hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a maminky splnili na svých pracovištích úkoly čtvrtého roku první Gottwaldovy pětiletky.“

Jen důvěryhodní

Vánoční pořady už procházely důslednou cenzurou. Jelikož měly být hodně poslouchány, jejich příprava se svěřovala jen zvláště „důvěryhodným“ a prověřeným pracovníkům. Krátké uvolnění na konci šedesátých let vystřídala léta tvrdé normalizace. O náboženském rozměru Vánoc opět nesmělo padnout ani slova. Vysílaly se pohádky, klasika nebo vzpomínky celebrit na dobu minulou. Až v osmdesátých letech se témata opatrně posouvala směrem k mizejícím lidovým vánočním tradicím a Vánoce se staly hlavně rodinnými svátky. V devadesátých letech se váhalo, jak vůbec naložit s náboženstvím, a krátce tu byla obava, aby křesťanství nemělo ambici převzít ideologickou úlohu KSČ.
Ze vzácných rozhlasových snímků jsme pro vás vybrali mimo jiné nedávno objevený záznam vánočního projevu Jana Masaryka odvysílaný z Londýna roku 1941 československou redakcí BBC. Dále štědrovečerní reportáž natočenou u československé roty přímo na hlavní frontové linii u Dunquerke v roce 1944 nebo vánoční přání Alice Masarykové z padesátých let, nalezené v archivu Svobodné Evropy a propašované do československého vysílání v roce 1968. Průvodcem pořadu bude bývalý dlouholetý člen Redakce náboženského vysílání a evangelický farář Miloš Rejchrt, spolu s ním pak rozhlasoví matadoři a pamětníci Milan Rykl, který v rozhlase působil od roku 1951 až do roku 2005, a také Milena Lukavská a Jana Špačková.

Lenka Svobodová, dramaturgyně ČRo