|
|
 Co je cennější než honba za bohatstvím
Amerického režiséra Sama Mendese známe z několika žánrově
různorodých filmů (Česká televize uvedla Americkou krásu
nebo Cestu do zatracení) a nyní k nim přibude další –
zahořklá satira Všude dobře, proč být doma (sobota 31.
května, ČTart, 22.10). Začíná jako konverzační komedie,
která se zaobírá směšnostmi amerického způsobu života:
utahuje si z posedlosti mít zajištěnou kariéru, velkolepé
hmotné zázemí, útočí na vyznávání esoterických kultů. Avšak
pozvolna se přechyluje k tklivé úvaze o hledání životního
zakotvení.
Svobodomyslná ústřední dvojice Burt a Verona (bez sebemenší
strojenosti je ztělesnili John Krasinski a Maya Rudophová)
se nenechává spoutávat žádnými konvencemi, záměrně se staví
do opozice vůči většinově vyznávaným hodnotám – už třeba
tím, že pro své soužití nepotřebuje požehnání úřadů ani
církve. Burt a Verona, aniž by byli na čemkoli závislí, si
ideálně vycházejí vstříc, osloveni týmž smyslem pro humor,
vyznávají stejné hodnoty, vědí, že se mohou spolehnout jeden
na druhého.
Zejména u Burta vytušíme hodně hravosti, když si Veronu
láskyplně dobírá – připomeňme aspoň úvodní scénu orálního
sexu, kdy Burt mudruje, že změněná partnerčina chuť „tam
dole“ oznamuje buď nástup menopauzy, nebo těhotenství...
Rozverné naladění, které vyvěrá hlavně ze setkávání s
příbuznými a známými, staví na konfrontaci jejich
bezprostřednosti a vnitřní opravdovosti s různými
výstřednostmi a necitelnostmi, které nacházejí kolem sebe.
Opustí skromný karavan, kde dosud žili, a vydají se na cesty
po Spojených státech (i Kanadě), aby jednak obnovili dávné
vztahy, jednak zvážili, kde se usadí. Z Phoenixu cestují do
Tucsonu, Madisonu a přes Montreal se vracejí zpět na Floridu
a všude narážejí na jedince, kteří svůj optimismus více či
méně předstírají či se potýkají s vážnými potížemi, skrytými
pod zdánlivě bezproblémovým vztahem.
Snímek Všude dobře, proč být doma, složený z řady ucelených
epizod oddělených i vysvětlujícími místopisnými nápisy, se
opírá zejména o vynalézavě napsané dialogy, o dobře
rozehrávané situace se spontánním herectvím, ať již se Burt
s Veronou snaží přizpůsobit hostitelům, nebo naopak vysloví
svůj zásadní nesouhlas. Jednotlivá setkání vlastně zastupují
rozličné, někdy až bizarní podoby rodinného zázemí, dokud
nevyjde najevo, že jediným východiskem je prostě žít v
souladu se svým svědomím. V tomto ohledu předává Mendes
poselství, které přesahuje prostor Ameriky.
Jan Jaroš, filmový publicista |
