Totalita ničí životy
Režisérka Olga Sommerová vypovídá ve věci svého dokumentu
Magický hlas rebelky, který po premiéře v Karlových Varech
vstupuje do českých kin.
Protagonistkou filmu je Marta Kubišová. Co s ní máte
společného?
Třeba kouření. Nekuřáci by mohli říct, že je to jediný
Martin prohřešek. Jinak je Marta Kubišová naprosto
neuvěřitelnou ženou. Je čistá, nezávidí, nepomlouvá.
Strávili jsme spolu rok a musím říct, že je to i skvělá
profesionálka. Už od šedesátých let jsem nadšená z jejího
hlasu. Odtud taky název filmu.
Vznikla při natáčení situace, kdy by Marta Kubišová
řekla: Do toho nejdu?
Nevznikla. Před Martou jsem nic netajila. Jediné překvapení
jsme si na ni upekli s Anetou Langerovou. Marta od doby, kdy
jí zemřela maminka, nezpívá píseň Mama. Prostě nemůže.
Vymysleli jsme si situaci, kdy Aneta bude tuhle písničku
brnkat na kytaru, a čekali jsme, jestli se Marta přidá. A
přidala.
Ve filmu samozřejmě pracujete s archivními záběry, to vás
asi těší…
S archivy opravdu pracuji ráda – obzvláště jsou-li ze
šedesátých let. Navíc jsem v tomhle filmu chtěla Martin
osobní příběh zakomponovat do společenské a politické
situace v Československu ve druhé polovině dvacátého
století, která její život výrazně ovlivnila. Chtěla jsem tak
promluvit i o době a postavit se proti jakékoliv totalitě.
Ta totiž životy lidí ničí, nenechá nás důstojně žít.
Nestává se často, že k dokumentu vychází soundtrack. U filmu
o Martě Kubišové se to ale nabízelo!
Za to cédéčko jsem ráda. Vedle slavných Martiných písní tu
jsou tu i raritky. Jednak píseň z muzikálu Touha jménem
Eidonis, ve kterém v Divadle Ungelt hrají Marta s Anetou,
jednak píseň Život není pes. Tu jsem si vymyslela přímo pro
film. Jde o dialog Marty s Anetou. Anetě bylo v době
natáčení filmu sedmadvacet a Martě, když byla v tomhle věku,
zakázali zpívat. V písni i ve filmu o tom spolu mluví.
(top)
|
