|
Milan
Slezák, komentátor ČRo
Romantika, která zapleveluje a škodí
Klasik trefně podotýká, že příchylnost obou pohlaví je
starší než skály a moře. Obava, že vztah nevydrží, musí být
jen o málo mladší. Magických praktik, jejichž účelem je
přetrvání lásky, známe mnoho. Jednou z nich je i
zaplevelování veřejných prostranství takřečenými zámky
lásky.
U zámků lásky je romantický už samotinký počátek. Vypráví se
smutný příběh o Srbovi, který předtím, než odešel do války,
přísahal věčnou lásku své milé. V cizině se však zamiloval
do jiné a jeho původní děvče se utrápilo. Aby se před
takovým osudem uchránily, začaly dívky z okolí věšet zámky
se svým jménem a jménem svého chlapce právě na místě, kde
padl onen později porušený slib: na mostě přes říčku
Vrnjačku.
Pokud zámků lásky uvidíte jen hrstku, třeba na můstku přes
pražskou Čertovku – neboť tahle móda dorazila i do Čech –,
nejspíš se zasníte. Asi vám to bude připadat romantické.
Budete myslet na děvče a chlapce, kteří na visací zámek,
solidní, aby něco vydržel, napsali jména či iniciály,
popřípadě nakreslili srdíčko, a pak ten předmět společně
pověsili na zábradlí. Jak vypadali? Postávala tu křehká
blondýnka s černovlasým divousem? Mulatka se zrzkem? Byli to
dva mladí hluční Rusové? A co je vlastně na módě věšení
zámků lásky špatného krom pošetilé naděje, že lásku lze
pojistit takhle snadno?
Špatné je právě to, že je to móda. A sobecká a potížistická.
Možná jste zaznamenali zprávu, že pařížská policie musela
přechodně uzavřít most Pont des Arts. Zhroutila se část jeho
zábradlí. A proč? Kvůli tíze zámků lásky. Zábradlí se
naštěstí převrátilo na mostovku a nikomu se nic nestalo.
Kdyby však spadlo na druhou stranu, mohli by být i ranění a
mrtví. Pod mostem často projíždějí lodě s turisty. Pont des
Arts slouží pouze pěším, umožňuje rychlé spojení mezi
Institutem de France na levém břehu Seiny a Louvrem na břehu
pravém a nabízí pěkný výhled na ostrov Ile de la Cité (staré
jádro města, s katedrálou Notre Dame). Je to jeden z
nejpůvabnějších pařížských mostů – elegantní, odlehčený,
jako by se nad Seinou vznášel. Bohužel ho znešvařují zámky
lásky. Pohltily jeho zábradlí, neponechaly kousíček volného
místa. V Paříži se poprvé objevily před šesti lety. A právě
na Pont des Arts. A odtud se začaly rozlézat po zábradlích
dalších pařížských mostů. Kolik jich tam visí celkem, to se
přesně neví, odhaduje se, že to bude na sedm set tisíc kusů.
Z čehož je zřejmé, o jak velký problém tu jde. A protože
navíc bývá zvykem hodit klíč od zámku do řeky, jistě si
dovedete představit, jak to vypadá na dně.
S morem zámků lásky se potýkají i jiná města. A mnohá z nich
se rozhodla pro tvrdé řešení. Florencie v obavě ze zhroucení
Ponte Vecchia dala z mostu odstranit 5 500 zámků. Toronto od
nich očistilo Humber Bridge, Řím je zakázal na Ponte Milviu.
A co Paříž? Té se do razantního postupu nechce. Touží si
uchovat pověst romantického města, útulku pro milence. Je to
dobré pro turistický ruch. Magistrát nechá tu a tam zámky
odněkud odstranit, z mostů a nedávno i z Eiffelovy věže, ale
ono se to nepozná, protože uprázdněné místo na mostech brzy
zaplní zámky nové. Aby se nezdálo bezradné – petici za
odstranění zámků z Pont des Arts podepsaly letos na jaře
tisíce Pařížanů –, oznámilo pařížské vedení, že se radí s
umělci, kteří by k zámkům lásky dokázali navrhnout nějakou
pro všechny schůdnou alternativu. A tak se kupříkladu zrodil
nápad, že milenci by mohli napříště na zábradlí Pont des
Arts vázat pentle (s příslušnými údaji a malůvkami). Kdyby
přesto zarytě trvali na kovu, mohla by pro ně Paříž vztyčit
zbrusu novou skulpturu vhodnou k aretaci zámků. Něco
podobného mají k dispozici v Rusku – železný strom na jednom
z moskevských mostů. Objevilo se rovněž doporučení, aby
Paříž využila moderních technologií a umožnila, aby se na
bedlivě vybranou plochu promítaly milenecké vzkazy. Troufám
si však odhadnout, že projekce milence nenadchnou.
Postrádají potřebný díl romantiky.
|