|
|
 Století
Lídy Baarové
Filmy s českou meziválečnou hvězdou Lídou Baarovou se na
obrazovce objevují každou chvíli – a při příležitosti
nedožitých stých narozenin (7. září 1914) nachystala ČT
další. Již jsme viděli Švadlenku, Ohnivé léto, Panenství a
nyní následuje její poslední český film Turbina (sobota 20.
září, ČT1, 15.45).
Lída Baarová se narodila jako Ludmila Babková v rodině
pražského magistrátního úředníka a svůj umělecký pseudonym
si prý zvolila podle otcova oblíbeného spisovatele Jindřicha
Šimona Baara. Herectví ji přitahovalo od mládí – dokonce
natolik, že kvůli němu opustila i konzervatoř, nejspíš
přesvědčena, že žádné další vzdělávání už nepotřebuje.
Cílevědomě a snad i promiskuitně se prosazovala ve filmovém
světě, od malých rolí stoupala k větším až největším.
Mihla se v několika Burianových komediích, trochu prkenně
obletovala Huga Haase (již zmíněná Švadlenka), který prý
sotva dospělé děvče zaučoval i jinak než jen herecky – a
stoupala ke hvězdné kariéře. Měla jen málo konkurentek:
nanejvýš Adinu Mandlovou, snad také Natašu Gollovou, Hanu
Vítovou nebo Jiřinu Štěpničkovou. A hlavně se začala
poohlížet po blízkém zahraničí: věhlas jí zjednaly vcelku
podřadné snímky natáčené v tehdy již nacistickém Německu.
Tam se ale dopustila osudné chyby. Lichotilo jí, že ji
obletuje sám všemocný ministr Goebbels, a stala se jeho
milenkou. Hrozící skandál zažehnával sám Hitler: Baarová
byla doživotně vypovězena z třetí říše a její filmy byly
staženy z oběhu. Vrátila se do vlasti a znovu natáčela. Když
ji roku 1941 dostihl zákaz pracovat i na Barrandově, dočasně
přesídlila do římských ateliérů…
Okamžitě po válce byla zatčena, poněkud protismyslně
obviněna z kolaborace a půldruhého roku vězněna. Poté se jí
podařilo emigrovat, ale v zahraničí mohla pozorovat už jen
úpadek své kariéry (a nepomohl ani Fellini, když ji obsadil
do Darmošlapů). V naprostém zapomnění zesnula 27. října 2000
v rakouském Salcburku.
Po pádu komunistického režimu o ní vzniklo několik
dokumentů: Vstaň a jdi dál; Ta, která odmítla Hollywood; v
cyklu Genus na ni pohlédl Otakar Vávra. Byl to právě on, kdo
jí kdysi svěřil nejzávažnější role, v nichž mohla prokázat
své nadání, ať již se jednalo o (melo)drama jako v sociálně
laděném Panenství a expresivně temné Turbině, která
pojednává o úpadku mocné patricijské rodiny, nebo bavila
rozmarnou veselohrou – Dívkou v modrém. Baarová hrála v řadě
umělecky významných filmů, ale je jisté, že žádný z nich
nebyl významný jen proto, že v něm vystupovala právě ona.
Jan Jaroš, filmový publicista
|
