|
Cílek
bludištěm skrze labyrint
Bludištěm se bloudí, labyrintem prochází, píše Václav Cílek
v úvodu knihy Labyrinty světa. Stejně jako předcházející
Krajiny domova vydalo i tuto nakladatelství Albatros coby
knihu pro děti i dospělé – řekněme, že pro intelektuály
skrývající se v dětech či pro bádavé děti v tělech
dospělých. Vlastně jde o publikaci s textově i výtvarně
sofistikovaným obsahem (obdařeným navíc sličnou formou
grafické úpravy Vladimíra Vimra), tedy o další – v
současnosti konjunkturu prožívající – bilderbuch. Ilustrace,
tematizující labyrint (či bludiště), jsou dílem výtvarníků
natolik výrazných, že je zde nutno všechny v abecedním
pořádku vyjmenovat. Jsou jimi Pavel Čech, Iku Dekune, Matěj
Forman, Renáta Fučíková, Jan Hísek, Michaela Kukovičová,
Galina Miklínová, Markéta Prachatická, Petr Sís, Chrudoš
Valoušek, Martin Velíšek a Jiří Votruba.
Cílek obzírá a ohledává své téma z různých hledisek:
historického, mytologického, geografického, etnografického,
ale i psychologického a literárního. Vždyť jde o téma pět
tisíc let staré, jež se s uhrančivou silou vyjevuje i v
současném civilizačním chaosu. Labyrintem takto může být
moravské Podluží, protkané přírodními i umělými vodoteči,
pískovcová skalní města anebo celé suburbánní světy
kanalizačních sítí světových metropolí. Labyrintem svého
druhu je ostatně i nejstarší jeskynní malba na našem území,
stejně jako lidové ornamenty.
Interpretováno je bloudění Théseovo (tedy i Daidalův
labyrint, skrývající Minotaura), jakož i záhadný labyrint
katedrály v Chartres. Zvláštní pozornosti se pak dostává
labyrintům literárním, zahrnujícím dílo Homérovo, Dantovo a
Komenského, ale i Johna Bunyana, jakož i „filozofickému
románu“ Daniela Defoea o Robinsonu Crusoe. Jen magické
labyrinty uhrančivého grafika M. C. Eschera jako by ušly
autorově pozornosti…
Ostatně, do labyrintu svého druhu možná mnozí z nás v
dohledné době vstoupí. Máme-li autorovu „příčnovědnému“,
napůl filozofickému, napůl futurologicky bájivému pojetí
uvěřit, pak „během příštích dvaceti let většina analytiků
očekává hlubokou proměnu našeho světa“.
Jaroslav Vanča, pedagog FAMU |