Číslo 12 / 2015.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor se spisovatelem.
Romanem Rážem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

Dobře temperovaný klavír Svjatoslava Richtera

Sto let uplyne 20. března od narození Svjatoslava Richtera (1915–1997), jednoho z největších klavíristů minulého století. Právě v týdnu kolem jeho narozenin budou jeho nahrávky znít na Vltavě výrazně častěji. Přímo v narozeninový den stanice zařazuje reprízu pořadu o Richterově provedení Bachova Dobře temperovaného klavíru. A ve středu 18. března se chystá Akademie, ve které zazní řada unikátních nahrávek – i vzpomínky Zuzany Růžičkové či Ivana Moravce.

Co je pro Svjatoslava Richtera možná vůbec nejtypičtější, je šíře kulturních a uměleckých zájmů – dobře maloval, zajímal se o divadlo, literaturu, poezii, měl zcela mimořádné znalosti opery i symfonické hudby Co je pro Svjatoslava Richtera možná vůbec nejtypičtější, je šíře kulturních a uměleckých zájmů – dobře maloval, zajímal se o divadlo, literaturu, poezii, měl zcela mimořádné znalosti opery i symfonické hudby
Co je pro Svjatoslava Richtera možná vůbec nejtypičtější, je šíře kulturních a uměleckých zájmů – dobře maloval, zajímal se o divadlo, literaturu, poezii, měl zcela mimořádné znalosti opery i symfonické hudby Co je pro Svjatoslava Richtera možná vůbec nejtypičtější, je šíře kulturních a uměleckých zájmů – dobře maloval, zajímal se o divadlo, literaturu, poezii, měl zcela mimořádné znalosti opery i symfonické hudby

Svjatoslav Richter ovšem poutal pozornost už od svých prvních koncertů a prvních zahraničních cest, z nichž jedna z prvních vedla do Prahy. Paradoxní shodou okolností bylo jeho pouto právě s Prahou jedno z nejsilnějších. A památných koncertů tu měl několik desítek.

Ani stín spekulace

Za všechny nadšené recenze je dobré ocitovat jednu výjimečně nadčasovou, kterou napsal v roce 1956 Václav Holzknecht. Je to vzácně přesný portrét zcela výjimečného umělce: „Je to Próteus, který se dovede převtělovat do skladeb nejrůznějších dob. Tuto vlastnost – do té míry vyvinutou – nenajdeme u žádného z velkých výkonných umělců, které jsme měli příležitost poznat. Většinou volí virtuosové repertoár podle osobních dispozic a zálib, přizpůsobují si jej po stránce projevové a interpretují spíš sebe než autora. Richter se dokáže ztotožnit s dílem do té míry, že zachytí všechny jeho podstatné znaky a vycítí bezpečně styl. Dynamikou a výrazem vybásní specifickou sféru pro určitého autora a přesně ji vždy dodrží. Ačkoli jde zřejmě o postoj přemýšlivý, nepodléhá nicméně Richter šablonovitě teoriím. Proto je jeho umění živé a neleží na něm ani stín spekulace... Máme opět co dělat s fenoménem ‚nadpřirozených schopností‘ a jeho prostřednictvím se můžeme dobrat skladeb, které nám zůstávaly uzavřeny.“

Utajený život

Svjatoslav Richter byl nicméně velmi složitá osobnost a v časech sovětského režimu měl za sebou i mimořádně komplikované životní osudy – to všechno muselo zůstat prakticky po celý jeho život utajeno. Richterův otec, německý klavírista a skladatel, byl ještě před začátkem druhé světové války zatčen a zastřelen. Matka se ze strachu provdala znovu za člověka podivného charakteru, odešla z Oděsy do Německa s ustupující německou armádou. Svjatoslav Richter se s ní setkal až v roce 1960, kdy mu bylo poprvé dovoleno vycestovat také „na Západ“. Krátce poté matka zemřela.
Doslova druhým otcem se stal Richterovi jeho učitel, legendární klavírní pedagog Heinrich Neuhaus – jeho příjmení je stejně tak typicky ruské jako Richterovo – ale podobný rusko-německý původ nebylo to jediné, co je spojovalo. Neuhaus – či v ruském přepisu Nejgauz – našel v Richterovi nejbytostnější ztělesnění svých uměleckých ideálů. A ty se opíraly nejen o skvělou techniku, ale také o velmi široké kulturní zázemí.
Co je pro Svjatoslava Richtera možná vůbec nejtypičtější, je šíře kulturních a uměleckých zájmů – dobře maloval, zajímal se o divadlo, literaturu, poezii, měl zcela mimořádné znalosti opery i symfonické hudby. Jeho cesta k hudbě skutečně vedla přes operu, ještě před příchodem na moskevskou konzervatoř roku 1937 byl mnoho let korepetitorem i nadšeným návštěvníkem opery v Oděse a znal zpaměti desítky klavírních výtahů.

Laskavý a plachý

Přiblížit se Richterově osobnosti přitom není vůbec jednoduché. Všichni se shodnou na umělecké jedinečnosti, jen málokomu se podařilo dostat se k němu blíže. Někteří vzpomínají na jeho přátelskost a laskavou ušlechtilost, jiní více na plachost i jakousi nevyzpytatelnost. Byl neobyčejně kritický k sobě, ale i ke svému okolí. Jeho pronikavě bystrý intelekt ho někdy vedl k příkrým a až nespravedlivým soudům. Nahrávky znovu a znovu vycházejí, některé citáty se znovu a znovu opakují – ovšem pochopit tuto osobnost v celku je nesmírně těžké. Je mnoho vzpomínek, často protichůdných a nakonec i velký vzpomínkový rozhovor, který se stal základem pro dokumentární film Enigma a z něj vycházející knihu. To všechno jsou jenom střípky, ze kterých je těžké sestavit ucelený obraz.

Richter je jen jeden

Pozoruhodná je integrita myšlení, fantazie, smyslu pro stavbu, psychologické práce s časem a tempovými nuancemi, technika i úhozová škála, se kterou pracuje přirozeně a logicky. A jeho síla je, zdá se, v této celistvosti. Jsme běžně zvyklí vnímat jednotlivé duševní dispozice jaksi odděleně, stavět proti sobě rozum a cit, myšlení a fantazii, řád a spontaneitu. A podle toho si obvykle škatulkujeme i různé interprety. Když ale posloucháme Richtera, působí hudba jako živý organismus, ve kterém jsou ve zvláštní jednotě přítomné všechny mohutnosti lidské duše – intelektuální, citové, fantazijní – a všechny naplno.
Zřejmě proto se k němu lze vracet znovu a znovu a čerpat inspiraci ze všech zdrojů, které může umění přinášet. A sté narozeniny jsou jen další z mnoha záminek k dalšímu pokusu o poznání tohoto pianisty. Platí totiž zcela parafráze známého Beethovenova výroku: Vynikajících klavíristů je mnoho, Svjatoslav Richter je jen jeden.

Jindřich Bálek, redaktor ČRo Vltava



  Vždyť se svět nezboří!
  Jak to vidí Petr Koudelka
 
  Když státnické záměry zničí...
  Dívejte se
 
  Odpusťte nám naše viny
  Navštivte