Číslo 15 / 2015.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s biologem a teologem.
Markem Váchou.

 

 

 

 

 

 

 

Morenike Fadayomi (Renata) a Ulf Paulsen (Ruprecht) v ostravském nastudování opery Sergeje ProkofjevaOhnivý anděl v Ostravě

Fascinující zpěvoherní mystérium o rytíři Ruprechtovi a démony posedlé dívce Renatě – tak by se dala nazvat inscenace opery Sergeje Prokofjeva Ohnivý anděl, kterou uvádí Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. V režii Jiřího Nekvasila a v hudebním nastudování dirigenta Roberta Jindry se v tomto dramatu o pěti jednáních a sedmi scénách z roku 1928 při druhé premiéře (28. 2.) představili v hlavních rolích vynikající český barytonista Martin Bárta a skvěle disponovaná bulharská sopranistka Iordanka Derilova.

Libreto si podle symbolistního románu Valerije Brjusova napsal skladatel sám, i když musel Ruprechtovo vyprávění v první osobě proměnit v dialogy a řadu četných epizod vypustit. Je to příběh podivného milostného vztahu, který nás naplňuje hořkostí neopětované lásky. Renatě se od jejích osmi let začal v různých podobách zjevovat ohnivý anděl jménem Madiel. Ve věku šestnácti let jej požádala, aby se s ní stýkal i tělesně. Přízrak se rozhněval a už nikdy za ní nepřišel. Později se duševně rozpolcená hrdinka setkala s hrabětem Heinrichem, v němž dle mylného úsudku poznala svého Madiela. Asi rok spolu žili, ale pojednou Heinrich zmizel. Je teď na Ruprechtovi, aby jí pomohl tohoto muže nalézt, aniž smí počítat s její milostnou přízní.

Je pochopitelné, že toto velkolepé hudební drama nenalezlo odezvu ve skladatelově domovině, protože svým mystickým zacílením neodpovídalo ideálům socialistického realismu. Prokofjev se musel smířit s tím, že za jeho života tato mistrovská opera nikdy nezazněla. Bylo proto zásluhou brněnského inscenačního týmu, že v roce 1963 Ohnivého anděla nastudoval v českém jazyce a na následném celostátním festivalu Prokofjevova operního díla s velkým úspěchem uvedl v Praze. Stejné díky patří v současnosti ostravskému uměleckému kolektivu, který se zhostil provedení této obtížné opery na výbornou. Důstojně tak uzavřelo šéfdirigentskou éru Roberta Jindry, který během svého působení pozvedl ostravskou zpěvoherní scénu na světovou úroveň.

Ivan Ruml, hudební publicista

Foto Martin Popelář


  O jedné nevysílané písni...
  Zpěvník Jana Buriana
 
  Ve stopách pátera Knoxe
  Pořiďte si
 
  Mapa je zajímavější než území
  Téma