|
|
Ve stopách pátera Knoxe
„Zločinec musí být někdo, o němž je zmínka brzo na začátku
příběhu. Všechny nadpřirozené nebo nepřirozené faktory jsou
zcela vyloučeny. Není přípustná víc než jedna tajná místnost
nebo tajná chodba; i ta je přípustná pouze tehdy,
odehrává-li se děj ve stavbě, kde lze takové zařízení
předpokládat…“ Připomínám jen první tři ze slavného Desatera
dobře míněných rad pro napsání detektivního příběhu. Ronald
Arbuthnott Knox, anglický katolický kněz a spisovatel, v něm
určil základní pravidla žánru, jimž by se neměli autoři
detektivní literatury zpronevěřit, a nabídli tak čtenářům
alespoň malou šanci odhalit pachatele a rozluštit zápletku.
Oblíbené knižní povídky Hříchy pro pátera Knoxe, v nichž
Josef Škvorecký s humorem sobě vlastním jednotlivá
„přikázání“ záměrně porušoval, se později staly základem
úspěšného televizního seriálu Dušana Kleina. A divácká
popularita dala vzniknout i osmi rozhlasovým detektivkám
Hříchy pro posluchače rozhlasu. Hlavní postavou všech
rozhlasových Hříchů je investigativní novinářka a reportérka
Denisa Králová, kterou zločin doslova přitahuje. A protože
našla několik přátel mezi kriminalisty, snadno se dostane do
zákulisí zločinu... V rozhlasovém e-shopu Radiotéka.cz nyní
můžete pátrat společně s Denisou Královou, před koncem
rozhlasové hry dostanou totiž posluchači pokaždé šanci určit
viníka i jeho motivy.
Holmesiana, literárněhistorická studie věnovaná
nejslavnějšímu detektivovi všech dob, nám ale zmíněného
„pátera Knoxe“ představuje také v jiném světle – jako
zakladatele populární holmesologie: „Jeho esej Studies in
the Literature of Sherlock Holmes spatřila světlo světa roku
1911. Ronald A. Knox v ní zacházel s Holmesem i Watsonem
jako s reálnými postavami, smyslem téhle hry ovšem bylo
především vystřelit si z tehdejšího stylu literární kritiky.
Nakolik pronikl pod hroší kůže kritiků, není známo, jeho
druhotný následek na sebe nenechal dlouho čekat. Holmesovské
spolky se začaly rodit jako houby po dešti…“
 Milovníci
staré dobré Anglie a nesmrtelné dvojice detektivů z Baker
Street si rozhodně přijdou na své i v nabídce rozhlasové
Radiotéky. Vedle vyhlášené klasiky s pány Viktorem Preissem
a Otakarem Brouskem nebo Milošem Kopeckým a Rudolfem
Hrušínským přidejme ještě novinky: dramatizaci románu Studie
v šarlatové z roku 1989, kde si pod režijním vedením Karla
Weinlicha kostýmy Holmese a Watsona jako rukavičku oblékli
Oldřich Kaiser a Jiří Lábus, nebo dramatizovanou četbu pěti
Doylových povídek v podání předních brněnských herců, o
kterých odborná recenze mimo jiné píše: „Jiří Tomek podává
svého Holmese jako vědoucího, shovívavého a bystrého muže,
Jaroslav Kuneš postavu Watsona ztvárňuje přirozeně, údiv nad
Holmesovými dedukcemi nepřehání a situaci zbytečně
nedramatizuje. Oba pánové působí solidně a důvěryhodně, a
odpovídají tak plně zažité představě postarších gentlemanů.“
Atmosférou mlhavého Londýna a slavné anglické i francouzské
detektivní školy se ve svých raných příbězích inspiroval
také český spisovatel Eduard Fiker. Některé z rozhlasových
dramatizací jeho dobrodružných a sci-fi příběhů – Nikdo není
vinen, Čichač nebo Žlutý kámen – vzbudily v Radiotéce během
krátké doby velký zájem a zaslouženou pozornost. Není divu,
stejně jako další z celé řady nových i archivních nahrávek
patří detektivní příběhy mezi audioknížkami k těm
nejvyhledávanějším. Jen místo očí nad stránkami v knize nám
pomáhají v řešení kriminálních případů naše uši. A jako vždy
také mozkové závity a schopnost dedukce, abychom na závěr
mohli tradičně poznamenat: „Jak prosté, milý Watsone…“
Robert Tamchyna, dramaturg mluveného slova
Radioteka.cz |
