Číslo 16 / 2015.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s novinářem.
Zdeňkem Velíškem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Když papež přijel mezi hříšníky

Jaro 1990 je nabité událostmi. Je to období dramatických změn a formování nové politické i ekonomické reality. Za těchto složitých okolností přijíždí do Československa muž, na kterého se – podle některých novinářů – čekalo „tisíc“ let.

Muž, na kterého se čekalo „tisíc“ let. Jan Pavel II. navštívil poprvé Československo na jaře roku 1990.    Muž, na kterého se čekalo „tisíc“ let. Jan Pavel II. navštívil poprvé Československo na jaře roku 1990.

Návštěva papeže, vůbec první od příchodu křesťanství do našich zemí, se měla uskutečnit už v roce 1985 při příležitosti 1100. výročí úmrtí svatého Metoděje. Papeže tehdy na Velehrad pozval kardinál Tomášek, ale cestu zamítly československé úřady. Václav Havel pozval Jana Pavla II. do Československa v den svého zvolení 29. prosince 1989. To, že papež přistál v Ruzyni čtyři měsíce od pozvání, byla bezprecedentní záležitost: papežské cesty se tehdy plánovaly na dva roky dopředu. Jenže Jan Pavel II. měl smysl pro symboliku a dobře si uvědomoval význam návštěvy střední Evropy, donedávna připoutané k Moskvě, v podstatě pár týdnů po dramatických změnách roku 1989. Šlo mu o podporu změn, k nimž docházelo. Československo se chystalo na první svobodné volby a mělo první zkušenosti s nacionalismem – den před papežovým příletem se název státu změnil na Českou a Slovenskou Federativní Republiku.
Důležitá byla papežova návštěva i pro zdejší katolíky. Z tehdejších téměř šestnácti milionů obyvatel se jich ke katolické církvi na jaře 1990 hlásilo deset a půl milionu. Jak tehdy napsaly francouzské noviny Le Monde, pro věřící byla papežova návštěva „živým snem“. Samotné katolické církvi ale chyběly kostely, kněží, noviny... Mezi kněžími, kteří vyšli z ilegality, a kněžími, kteří s komunistickým režimem kolaborovali v rámci takzvaného mírového sdružení katolických duchovních Pacem In Terris, vládlo napětí.
Papež to věděl, a tak se na vše během čtyřiatřicet hodin trvající návštěvy zaměřil. Stihl toho hodně: v pražské katedrále se sešel s kněžími, řádovými sestrami a bratry a s nemocnými. Odsloužil mši v Praze na Letné a na Pražském hradě se setkal s představiteli církví, s politiky a umělci. Druhý den sloužil mši na Velehradě a v Bratislavě. Odsoudil komunistickou ideologii jako „nesmyslnou tragickou utopii opírající se o strach, která dlouho paralyzovala život ve východní Evropě“. Katolické kněze vyzval ke smíření a obyvatele země varoval před přebíráním „pokleslé morálky Západu“ a konzumních pravidel spotřební společnosti. Papeže sice vítaly početné davy, ale například očekávaný milion lidí na Letnou nepřišel. Podle odhadů jich tam byla polovina, v nejlepším případě sedm set tisíc. Možná za to mohlo špatné počasí.
Klíčová byla papežova návštěva i v tom, že Jan Pavel II. prolomil staletí trvající mlčení katolické církve o Janu Husovi. „Anulování“ rozhodnutí kostnického koncilu, jak to očekávali někteří (i západní) novináři, se sice nekonalo, papež ale poukázal na Husův příkladný mravný život a hovořil o nutnosti obnovit náležité Husovo místo mezi obroditeli katolické církve. A výmluvný byl i jeho vzkaz Slovensku: po příletu do Bratislavy sice poklekl a políbil slovenskou zemi, zároveň ale varoval před nacionalisty, kteří rozdělují Slováky a Čechy – a vyzval je k politickému i duchovnímu sjednocení.
Návštěvu papeže Jana Pavla II. v Československu v dubnu 1990 prostřednictvím zajímavých nahrávek z rozhlasového archivu připomene v pátek 17. dubna ve 20.10 pořad Mezi námi hříšníky, který vysílá ČRo Plus. Zazní nejen zajímavé myšlenky z papežových projevů, ale také neméně podnětné pasáže z projevů Václava Havla.

David Hertl, redaktor ČRo Plus



  Malé zázraky všedního dne
  Dívejte se
 
  Když papež přijel mezi hříšníky
  Nalaďte si
 
  Bondy básníkem...
  Pořiďte si