|
|
Sklárny na šumavské hranici
„Vyučil jsem se sklářem a pracoval jsem tady ve sklárně
dvacet let. Potom přišla privatizace, sklárna v devadesátých
letech skončila a všichni jsme ztratili práci. Musel jsem si
hledat něco jiného…“
Tahle slova uslyšíte ve Vimperku nebo v Lenoře s malými
obměnami často. Zánik skláren, jejichž tradice a sláva sahá
hluboko do minulosti, poznamenal osudy mnoha rodin. Někteří
skláři odešli za prací jinam, mnozí změnili profesi, ale jen
pár z nich našlo odvahu začít na vlastní pěst.
„Nakonec jsme se rozhodli založit sklárnu v Bavorsku,“ říká
lenorský sklář Pavel Filo, který dnes s kolegou Václavem
Sobotkou úspěšně podniká ve vesničce Mauth kousek za
hranicemi. „Podmínky pro založení firmy jsme měli v Německu
mnohem lepší než u nás,“ vzpomínají na své začátky v roce
2008. Paradoxně se trefili do doby hospodářské krize, ale
přesto dnes jejich sklárna prosperuje. Pracují v ní pouze
oni dva, zaměřují se na drobné ozdobné předměty, vázy,
sklenice nebo mísy a v rozlehlé hale je denně navštěvují
nejen zákazníci, ale i lidé, které sklářská výroba zajímá.
Tady si mohou prohlédnout šikovné řemeslníky přímo při
práci, a dokonce si sami vyzkoušet práci se sklářskou
píšťalou.
Mauth leží v oblasti Národního parku Bavorský les, kde se
stará sklářská tradice využívá k podpoře turistického ruchu,
ať už jde například o unikátní specializované muzeum ve
Frauenau, nebo „město skla“ Zwiesel s pyramidou tvořenou
více než devadesáti třemi tisíci vinnými sklenkami z
křišťálového skla.
O to smutnější je návrat na českou stranu hranic. O
podobných atrakcích si tu můžeme nechat jen zdát a někdejší
slávu šumavského skla připomínají jen stateční jednotlivci.
Jaroslav Zedník si se svou malou vimperskou brusírnou musí
připadat jako poslední mohykán a sám přiznává, že jednou
těžko najde nástupce. Jiří Kozel se po letech zahraniční
praxe vrátil do Čech, aby si splnil sen a založil vlastní
huť. Ve své sklárně na kraji Vimperka, která je přístupná
veřejnosti a kde ho uvidíte přímo při práci, vyrábí
originální sklenice, karafy, mísy i svícny. Spolupracuje s
norskou návrhářkou Kari Ulleberg a může se pochlubit, že
sklenice na víno z jeho dílny dnes zdobí norský královský
stůl.
Tradice i současnost šumavských skláren příblíží rozhlasový
dokument Sklárny/Glashütten (středa 20. května, ČRo Vltava,
21.45), který natočila autorka tohoto článku ve spolupráci s
naší přední odbornicí na historické sklo Jitkou Lněničkovou
a spisovatelem Martinem Sichingerem.
Hana Soukupová, slovesná dramaturgyně
Foto Hana Soukupová
|
