|
Miloš
Čermák, publicista
Deset let videa
Vyrazil si na procházku do zoologické zahrady a poprosil
bývalého spolužáka ze střední, jestli by ho nenatočil na
video. Například v pavilonu slonů. „Tihle chlapci mají fakt,
fakt, fakt dlouhé choboty,“ řekl v osmnáctivteřinovém klipu.
Pak ho nahrál – jak by se asi dalo čekat – na YouTube.
Upřímně řečeno, i osmnáct vteřin je až moc. I tak je to
video příliš nudné, nemluvě o tom, že je špatně natočené.
Proč o něm tedy píšu? Nikoli pouze proto, že ho vidělo přes
dvaadvacet milionů lidí, což je za daných okolností naprosto
neuvěřitelné. Tohle video bylo totiž vůbec prvním, které kdo
na YouTube kdy nahrál. Koncem dubna to bylo přesně deset let
a mužem v zoo je jeden ze zakladatelů YouTube. Jmenuje se
Jawed Karim.
Byli tři a poznali se ve firmě PayPal, kde původně
pracovali. A dohromady vytvořili celkem zajímavý, jak se
dnes říká, „multikulturní“ mix.
Jawed Karim se narodil v roce 1979 v tehdejším Východním
Německu odborníkovi na počítače z Bangladéše a německé
biochemičce. Rodina dva roky nato emigrovala do bývalé NSR.
Jawed později vystudoval střední a vysokou školu v Americe.
Mimochodem, ze tří zakladatelů měl ve firmě nejmenší podíl,
a když YouTube koupila společnost Google, vydělal „pouhých“
68 milionů dolarů.
Steve Chen se narodil na Tchaj-wanu a s rodiči emigroval do
Ameriky, když mu bylo patnáct. Než založil YouTube, pracoval
rovněž jako jeden z prvních zaměstnanců Facebooku. Tam by si
nepochybně přišel také na spoustu peněz. Avšak 326 milionů
dolarů, které dostal za podíl v YouTube, by to asi nebylo.
A konečně jediným ze zakladatelů, který se narodil v
Americe, byl Chad Hurley. Ve zmíněném trojlístku vůdčí
figura. Ten vydělal 345 milionů dolarů a po koupi Googlem
působil v YouTube ještě čyři roky.
Máloco změnilo podobu webu tak jako právě YouTube. Stal se
jakousi internetovou televizí či biografem, jednou z
nejrychleji rostoucích stránek a dnes samozřejmě patří k těm
nejnavštěvovanějším. Po Googlu a Facebooku si stabilně drží
třetí pozici.
Vymyslet úložiště uživatelských videí byl skvělý nápad, byť
ne každému to tak zpočátku připadalo. V prvních měsících
mnozí kroutili hlavou a brali YouTube jako eldorádo
puberťáků. „Tu službu by mohl koupit jen blbec,“ prohlásil
slavně investor Mark Cuban. Když se z toho blbce vyklubal
Google, už se k tomu raději nevracel. A to ani nekomentujeme
cenu, která činila 1,65 miliardy dolarů. Dnes už se to nezdá
tolik, ale v roce 2006 to technologické branži vyrazilo
dech.
V prvních letech ráj pirátů, ohrožovaný potenciálně ničivými
soudními spory, kde by proti YouTube mohly stát mocné
zábavní korporace. To byla realita prvních let historie
firmy. Ale Googlu se spory podařilo urovnat ještě dřív, než
vlastně mohly propuknout. Korporace z Mountain View byla pro
„studentský“ YouTube požehnáním, ale zpětně můžeme tvrdit,
že se astronomická cena i Googlu mnohonásobně vrátila. Dnes
je YouTube nezpochybnitelným králem videa. Každou minutu se
zde nahraje nových dvanáct dní videa, to je skoro padesát
let nepřetržitého videoobsahu denně.
Ovšem pozor, na záda začíná YouTube dýchat Facebook. Zatím
sice hodně z dálky, ale ani na to nejsou YouTube a Google
zvyklí. Facebook dnes hlásí čtyři miliardy zhlédnutých videí
denně. To je stejné číslo, jakým se YouTube chlubil před
třemi lety. Dnes to bude o hodně víc, byť už Google tyto
statistiky nezveřejňuje.
Není to úplně férové srovnání, na Facebooku se v
uživatelských feedech spouštějí videa automaticky, a lze jen
spekulovat, kolik „přehraných“ videí někdo opravdu viděl.
Facebook však každopádně určil videoobsah jako jednu ze
svých priorit – a tuší tam i zdroj reklamních peněz.
Na video se loni a hlavně letos vrhli ve velkém i tradiční
vydavatelé. Nejen proto, že „pohyblivé obrázky“ mají díky
rychlému internetu konečně dostatečně velké publikum. Ale
video zajímá i inzerenty. Jedině reklamu spojenou s
videobsahem jsou dnes vydavatelé schopní vyprodat. Neboli
poptávka po inzertním prostoru převyšuje nabídku, což je v
online světě velmi neobvyklý jev. A také záruka toho, že
množství videoobsahu poroste.
Deset let s YouTube byl jen začátek. Teď, na začátku druhé
dekády, si můžeme říct, že teprve opravdu začíná „éra
videa“. Být ředitelem televize, je mi pořádně horko. |