|
|
 Mistr napětí Brian De Palma
se vrací
Americký režisér Brian De
Palma letos v září oslaví pětasedmdesátiny – a Česká
televize připomene (pátek 24. července, ČT2, 22.00 a neděle
26. července, ČT2, 21.30) tvorbu už nyní. De Palma se
proslavil hlavně jako tvůrce thrillerů: zejména vhledy do
gangsterského prostředí (Zjizvená tvář, Neúplatní) vynikají
přesnými postřehy o zločinecké mentalitě. Avšak neméně
přesně načrtnul také pád zábran zaviněný válkou (Oběti
války). A pokaždé jsme si mohli všimnout i významových
přesahů, když v rámci vyprávěného příběhu kriticky glosoval
stav celé společnosti, připouštějící taková patologická
selhání.
De Palma proslul jako mistr
precizně budovaného napětí, sílícího od prvotních náznaků a
podezření až k často brutálnímu finálnímu rozuzlení. To
platí také pro dva snímky, které spatříme na obrazovce – pro
Carrii (1976) i Výstřel (1981). Ačkoli nepatří k jeho
nejpřednějším tvůrčím položkám, poskytují dobrou představu o
užívaných vypravěčských postupech. V Carrii si režisér
vybral půdorys hororu – dospívající dívka, ztělesněná
mladičkou Sissy Spacekovou, tyranizovaná jak svou nábožensky
zfanatizovanou matkou, tak škodolibými spolužáky, v sobě
objeví telekinetické schopnosti – a svého nadání použije ke
krvavé pomstě, která ji vyděsí možná ještě víc než
postižené.
Výstřel glosuje omezené a
nedokonalé lidské smysly – často jen náhodou postřehneme
podrobnosti, které přitom zcela pozmění celkový smysl
sledovaných událostí. Mnohdy se tak děje skrze technické
vymoženosti: už v šedesátých letech Antonioni použil výřez
fotografie v proslulé Zvětšenině, když hrdina pátrá po
zločinu, který se mu nevědomky podařilo vyfotit. Podobnou
cestou se vydal rovněž De Palma, když ve Výstřelu do této
pozice povýšil náhodně získaný zvukový záznam.
Hlavním hrdinou je Jack
Terry (představuje ho John Travolta, jenž si zahrál i v
Carrii), zkušený tvůrce zvukových efektů. Když pořizoval
zcela banální šumění větru, na nahrávce ke svému překvapení
zjistil, že zdánlivá autonehoda, která postihla možného
prezidentského kandidáta, byla ve skutečnosti promyšleným
zločinem. Poté co se policie staví k jeho domněnkám
nedůvěřivě, se zvědavý muž rozhodne vypátrat na vlastní
pěst, co se skrývá v pozadí. A De Palmovi nelze upřít, že
velice dovedně splétá pavučinu narůstajícího hrdinova
ohrožení.
Snadno tu postřehneme odkazy
na slavné thrillery, najmě Hitchcockovy, možná se mihne i
připomínka Pakulova filmu Pohled společnosti Parallax, ale
také třeba dávnější „drsné školy“. Stále působivý zůstává
deziluzivní pohled na osudy osamělého jedince, jenž vstoupí
do zdánlivě prohraného boje se všeho schopným zlem.
Jan Jaroš, filmový
publicista
|
