|
Komisař Maigret se vrací
Jules Maigret patří k
nejznámějším románovým (i filmovým, televizním a
rozhlasovým) detektivům všech dob. Zrodil se ve fantazii
Georgese Simenona (1903–1989), jenž mu věnoval rovných
pětaosmdesát detektivek. Většina z nich vyšla také česky,
takže nebylo divu, že přitahoval i tuzemské tvůrce. Zdejším
Maigretovým převtělením se stal Rudolf Hrušínský, jenž k
jedné televizní inscenaci (Obavy komisaře Maigreta) přidal
čtrnáct adaptací rozhlasových. Nebyl jediný: v televizi se
jako Maigret představili ještě Vladimír Šmeral (ve snímku
Maigret a smutný Alfred) a dále mladičký Jiří Schwarz (v
Maigretově prvním případu). V rozhlase slavnému
kriminalistovi propůjčili svůj hlas ještě Josef Vinklář,
Josef Somr nebo Ota Sklenčka.
Jaký vlastně je komisař
Maigret? Rozhodně má daleko do akčního hrdiny belmondovského
typu, jenž by po ulicích i domech běhal se zbraní v ruce.
Ale nesedí jen u pracovního stolu, při vyšetřování bez
váhání vyrazí do terénu. Výtečně zná taje lidské psýchy, jak
dokážou zejména výslechy podezřelých, vyznačuje se intuicí i
předvídavostí, zná prostředí, v němž zločin bují. Pokud by
jej někdo hledal, nalezl by jej v budově pařížské policejní
prefektury na Nábřeží zlatníků. A poznal by ho vcelku
snadno: většinou se jedná o postaršího, trochu zavalitějšího
pána, jenž se nejčastěji pohybuje v dlouhém kabátu a s
kloboukem na hlavě, pokaždé s nezbytnou dýmkou.
Televizní diváci mohli
spatři několikero seriálů (s Jeanem Richardem, Michaelem
Gambonem, Brunem Cremerem), do zdejších kin proniklo i
několik filmů. Asi nejslavnějším filmovým Maigretem se stal
francouzský Mistr mezi herci Jean Gabin. Ze tří „maigretovských“
filmů, natáčených na přelomu padesátých a šedesátých let
minulého století, v nichž Gabin exceloval svým
minimalizovaným herectvím a úsečnou mluvou, uvádí nyní Česká
televize první dva – Maigret klade past (pondělí 27.
července, ČT2, 21.50) a Případ komisaře Maigreta (středa 29.
července, ČT2, 22.00), oba natočené Jeanem Delannoyem.
Nespatříme je poprvé, z
českých obrazovek vděčné diváky oslovují už rovné
půlstoletí. V prvním titulu Maigret pátrá po sériovém vrahu
žen, kdy jen rychlé nalezení pachatele zbaví velkoměsto
strachu. Jenže se ukáže, že první zadržený muž je ten
nepravý. Ve druhém snímku, komornějším a založeném na
dialozích, titulní hrdina vyšetřuje neprůhlednou smrt staré
ženy. A charismatický Gabin svého Maigreta pokaždé zobrazuje
jako rozšafného muže s občasným smyslem pro humor, ale v
případě potřeby také s nesmlouvavým jednáním, kdy mu dosud
dobrácký, přívětivý výraz obličeje i řeč znenadání ztvrdnou.
Jan Jaroš, filmový
publicista
|