|
|
Melancholická cesta od esejů
k próze
S pozoruhodným dílem
německého autora Winfrieda Georga Sebalda (1944–2001) se
může český čtenář seznamovat díky kongeniálním překladům
Radovana Charváta a nakladatelství Paseka, které je vydává
od roku 2006. Letos byl publikován poslední z jeho v češtině
dosud nezveřejněných beletristických opusů v próze – Pocity.
Závratě. V daném žánru jde o jeho prvotinu.
 Sebaldovi
bylo šestačtyřicet let, když ji zveřejnil, ale nejedná se o
pozdrženou prvotinu z mládí. Autobiografické prvky, jež
tvoří ve dvou ze čtyř textů obdobně významnou vrstvu jako
třeba v jeho pozdějších Saturnových prstencích, napovídají,
že byla psána v osmdesátých letech a že se v ní vyrovnává –
podobně jako v připomenutém díle – s tísní a depresemi,
které sice blíže necharakterizuje, jež ale přitom zřetelně
ovlivňují jeho vnímání světa a lehce enigmatizují jeho
úzkostně věcnou a jemnou výpověď. Již v této prvotině tedy
našel svébytný styl a melancholické ladění svých próz. A
také jejich specifickou poetiku, založenou na proplétání
kvazidokumentární faktografie (mnohdy obrazové: fotografie,
kresby) s fikcí.
Sebald, ač své prózy psal
německy, žil od poloviny šedesátých let trvale v Anglii,
vposledku jako univerzitní profesor evropské literatury.
Kromě beletrie zveřejnil i řadu esejů o ní. Zatímco druhý a
čtvrtý z textů prvotiny věnoval svým zážitkům a pocitům při
cestě do Vídně, Itálie a rodného Bavorska, v prvním a třetím
textu se nechal inspirovat svou profesí. V povídce či spíše
eseji Beyle aneb Podivné faktum lásky rekapituluje iniciační
zážitky Stendhala při jeho prvních kontaktech s Itálií a
jemně překresluje příslušné pasáže z jeho Deníku a ze Života
Henry Brularda. V povídce nazvané Lázeňská cesta Dr. K. do
Rivy pak rekonstruuje zážitky Franze Kafky v alpském
sanatoriu, jež našly svůj odraz v Kafkově povídce Lovec
Gracchus. Je zřejmé, že v zrcadle pocitů jiných autorů
Sebald nachází a vyjadřuje pocity vlastní. I proto by bylo
dobré, kdyby nakladatelství Paseka po zpřístupnění jeho
beletristického díla (žel ovšem bez básní) začalo nyní v
češtině publikovat i jeho literární eseje.
Bronislav
Pražan |
