Číslo 33 / 2015.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s filmovým režisérem.
Petrem Nikolaevem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Radko Kubičko, komentátor ČRo

Live Aid po třiceti letech

V záplavě mnoha výročí patnáctého roku nového tisíciletí poněkud neprávem zapadlo jedno, které by nemělo nechat chladným nikoho, kdo v osmdesátých letech století minulého sledoval světovou pop music i její občasné politické konotace. V červenci 1985 se odehrál megakoncert s názvem Live Aid, pro který je možné použít jednak adjektivum globální, jednak mediální. Že mu nyní česká média věnovala jen okrajovou pozornost, je možné připsat zejména tomu, že pamětníků tohoto koncertu není u nás mnoho, protože někdejší československá komunistická média pro změnu nezaznamenala tuto událost vůbec. Štěstí měli jen ti, co mohli v příhraničí přijímat rakouskou, německou nebo polskou televizi.

Šestnáctihodinový koncert na pomoc Africe, který se zároveň konal na stadionech ve Wembley v Londýně a JFK ve Filadelfii v USA, zorganizoval britský do té doby nepříliš známý rocker Bob Geldof. Už na počátku této velké akce stála média. Geldof prý koncem roku 1984 zhlédl šokující reportáž o katastrofálním hladomoru v Etiopii, obvolal známé britské popové umělce a společně natočili vánoční hit Do They Know It’s Christmas, ve kterém se sugestivně dotázali, zdali v Africe, kde jedinou tekoucí vodou je ta z lidských slz a i vánoční zvony znějí jako umíráček, vůbec vědí, že západní svět hojnosti slaví Vánoce. Nebyl to úplně nejzdvořilejší dotaz, když uvážíme, že Vánoce jsou spojeny právě s křesťanskou západní civilizací, se kterou v Africe neměli jen pozitivní zkušenosti, ale ve Velké Británii měl singl obrovský úspěch a vydělal miliony liber. Díky tomu mohl Geldof pomoci nejpotřebnějším a zmapovat situaci, aby se dozvěděl, že je ještě horší.

K humanitární iniciativě se začali přidávat další umělci, americká scéna vytvořila megahit We Are The World. Hity Warum? a Nackt Im Wind přispěli i rakouští a němečtí muzikanti. Navíc to zapadalo i do tehdejší popové produkce, která měla velmi silné období a byla charakterizována jmény jako Queen, U2, Dawid Bowie, Thompson Twins, Tina Turner, Phil Collins, Spandau Ballet, Duran Duran či Judas Priest. Na pódium se vrátili i členové legendárních Led Zeppelin. Díky tomu měly koncerty několik velmi silných momentů, které vešly do hudební historie. A svou roli sehrály i stále rostoucí hudební televize, zejména MTV.

Ke slovu se dostala i globální politika. V rámci začínající gorbačovské perestrojky byla přizvána i ruská pop-rocková skupina Mašina Vremeni, která své vystoupení odehrála v Moskvě. Světový mír ani Afriku umělci sice nezachránili, ale svým dílem k drobné pomoci přispěli.

A proč o tomto megakoncertu píšeme v mediální rubrice? Média totiž tehdy sehrála roli zcela kruciální. Jen díky nim – rozhlasovým a televizním stanicím – se koncert dostal do domácností třetiny tehdejšího světa v přímém přenosu. Ostatní média jim posléze zdatně sekundovala, takže koncert se stal věcí opravdu celosvětovou. Dřívější velké legendární koncerty jako ten ve Woodstocku nebo pro Bangladéš se sice také zapsaly do historie, ve své době ale zase takový dosah neměly. Live Aid byl skutečný počin nejmodernější mediální globalizace. Podtrhl to i fyzicky zpěvák Phill Collins, který díky nadzvukovému Concordu vystoupil na obou koncertech – v Londýně i ve Filadelfii. Média a popová hudba propojily svět, i když heslo koncertu Feed The World bylo příliš ambiciózní a dodnes nebylo naplněno, některým zemím Afriky hrozí hladomor dál.

Bob Geldof se prý dal po koncertu slyšet, že tak velkou akci už podruhé nezvládne. Po dvaceti letech však v roce 2005 uspořádal koncert ještě větší a na více místech světa. A nechali se inspirovat další: podobné koncerty byly uspořádány pro Antarktidu, pro zemětřesením zničené Haiti i proti globálnímu oteplování. Live Aid byl ovšem jen jeden, paradoxně narychlo zorganizovaný, improvizovaný, vedený možná naivní myšlenkou, avšak nakonec vstoupivší do hudební i politické historie, ale především – už zcela mediální. Bez médií by nebyl, a stalo se to jen díky médiím dnes nazývaným klasická, protože – ač to je už asi k nevíře – internet tehdy prostě neexistoval.



  Live Aid po třiceti letech
  Jak to slyší Radko Kubičko
 
  Solená treska a ...
  
Zpěvník Jana Buriana
 
  Herecká intuice Jiřího Adamíry
  
Pořiďte si