|
|
Pozorovat ptáky je důležité
Hudebník, spisovatel, básník
a příležitostný zahradní architekt Vratislav Brabenec toho o
sobě moc neřekne. A ještě méně o dramatických osudech
legendární kapely Plastic People of the Universe, o
koncertech, Chartě, věznění. Přesto dokument Evangelium
podle Brabence o něm poví víc než rozsáhlé filmové portréty
o jiných. Miroslav Janek nenatočil obvyklý medailon, výpověď
o „životě a díle“. Jeho film o Brabencově osobnosti je však
o to přesvědčivější.
Film má dva protagonisty,
vedle Brabence i novinářku Renatu Kalenskou, autorku
knižního rozhovoru s Brabencem. Však také film je i o ní a o
tom, jak naléhavě, přitom s citlivou empatií se snaží
proniknout do Brabencova nitra. Svým způsobem jde o jakési
pokračování knížky. Ti dva se spolu vydávají na cestu českou
krajinou a vedou dialogy, v nichž se Kalenská ptá, nastoluje
témata a přispívá také svými postřehy a názory. Brabenec
úspěšně uhýbá obecným otázkám i odpovědím („Slovo šťastnej
se mi vůbec nelíbí…“). Nabízí ale něco jiného – myšlenky o
zákonech a rovnováze přírody, o mravencích, kteří vědí, kam
jdou, o zvláštnostech kolibříka či o tom, že „když přestaneš
rozumět, co říkají havrani, jsi ztracená existence“.
Rozhovor plyne přirozeně a nenuceně, Brabencova osobnost je
věrohodná, divák jeho slova vnímá jako cosi opravdového,
osobně prožitého.
Páteří filmu je vztah ke
krajině a přírodě vůbec. Po celé délce jsou v něm rozesety
Brabencovy stručné, o to však hlubší filozofující věty i
kratičké výmluvné útržky vzpomínek na minulost. Malebná
krajina východních Čech je snímána tak, aby vynikl její
půvab, závratná nekonečnost oblohy, ptáci na elektrickém
vedení, detaily stromů a Trosky v pozadí, ale nezamlčely se
ani drsné nástrahy cesty, třeba blízkost Valdic jako
všudypřítomné memento. Tam totiž chartista Brabenec kdysi
zažil tvrdý kriminál.
Je to jiný film. A nelze než
souhlasit s jeho protagonistou: „Pozorovat ptáky je
důležitější než číst noviny…“
Agáta Pilátová,
filmová publicistka
Foto Aerofilms |
