Číslo 34 / 2015.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s muzikantem.
Martinem Kyšperským.

Vtipná cesta k informacím

Když se vloni v létě objevily ve víkendovém vysílání Radiožurnálu krátké příspěvky, které tu vážně, tu zábavně vysvětlovaly základní i okrajové informace z oblasti medicíny, biologie, historie, vědy a techniky, populární kultury či třeba sociální antropologie nebo jazykovědy, netušili její autoři, že si sami na sebe ušili bič. Rok vysílání ukázal, že Encyklopedii Radiožurnálu mají posluchači rádi, a proto kolektiv autorů z Rešeršního oddělení Českého rozhlasu chystá na podzim další pokračování. Mezitím však stihl připravit pro vydavatelství Radioservis knižní podobu Encyklopedie pod názvem Kde má cvrček uši aneb Chytrej jak rádio. Kolektiv autorů vede Vendula Prokůpková, která Týdeníku Rozhlas objasnila, jak Encyklopedie Radiožurnálu vzniká.

Jak mají jednotliví členové týmu rozdělené úlohy?

Encyklopedie Radiožurnálu je do velké míry kolektivním dílem. Mou starostí je zajistit dostatek návrhů na témata, ze kterých si pak moji kolegové vybírají. Zpracované příspěvky pak kontroluji z hlediska stylistiky a faktické správnosti. Podle svých potřeb si někdy příspěvky upravují i moderátoři, kteří jednotlivá hesla namlouvají.

Z jakých zdrojů čerpáte?

Snažíme se co nejvíce vycházet z primárních zdrojů, například z informací publikovaných na stránkách univerzit a vědeckých časopisů. Naopak se snažíme vyhýbat Wikipedii, která někdy obsahuje neověřené a zavádějící informace. Špatnou zkušenost máme i s běžnými tištěnými encyklopediemi, jejichž obsah je někdy zastaralý.

Vzpomínáte si na nějaké heslo, které dalo autorům pěkně zabrat?

Takových témat bylo hned několik. Pamatuji si například na příspěvek o dřevěných bombách, kterými měli Spojenci bombardovat falešná nacistická letiště. Materiály, které jsem tehdy k tomuto tématu nalezla, si navzájem protiřečily. Dodnes totiž není úplně jasné, zda se jednalo o propagandu, či skutečnou událost. Jako velmi zapeklitá se mohou ukázat i na první pohled snadná témata. Pamatuji si třeba na příspěvek o tom, jak hluboko se potápějí velryby. Nedávno vydané knižní publikace uvádějí, že zvířecím rekordmanem v potápění do největších hloubek je vorvaň obrovský, podle posledních měření však toto prvenství náleží vorvaňovci zobatému. A kdo ví, třeba přijdou za rok mořští biologové s úplně jinými poznatky.

Která hesla považujete za nejvtipnější?

Osobně považuji za nejzábavnější hesla týkající se historických témat, vynálezů a všemožných kuriozit. Věděli jste například o tom, že elektrické křeslo vynalezl zubař? Nebo to, že označení nevyžádané pošty „spam“ pochází z jedné scénky Monty Pythonova létajícího cirkusu, který parodoval oblíbenou značku masových konzerv?

Budou čtenáři po přečtení knihy „chytří jako rádio“?

Žijeme v rychlé době, znalosti, které dnes nabydeme, již za několik let nemusí platit. Myslím si, že dnes není ani tak ideálem představovat jakési „chodící encyklopedie“, pamatovat si nazpaměť každý letopočet, ale být otevřený novým poznatkům, vědět, kde a jak potřebné informace dohledat.

Alena Sojková