Číslo 34 / 2015.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s muzikantem.
Martinem Kyšperským.

Milan Šmíd, mediální analytik

BBC čekají zlé časy

Téměř všichni zastánci vysílání veřejné služby se zaklínají příkladem britské BBC. Její nezávislost na státní správě a kvalita vysílání se v minulém století staly vzorem pro další veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice v Evropě. Právě tahle BBC se však v současné době potýká s problémy, jejichž příčinou jsou proměny mediální i politické scény.

Začátek prázdnin přinesl generálnímu řediteli BBC Tony Hallovi špatné zprávy. Nejdříve ho ministr financí George Osborne postavil před hotovou věc, když mu sdělil, že BBC už nemůže počítat s tím, že by ze státního rozpočtu dostávala náhradu za poplatek licence fee, který zákon odpouští všem majitelům rozhlasových a televizních přijímačů starším 75 let. I když se tak stane až po roce 2017, výpadek nejméně kolem pěti set milionů liber ročně bude znamenat velkou díru v příjmech BBC.

Další neblahé poselství se k němu dostalo, když 16. července ministr pro kulturu, média a sport John Whittingdale zveřejnil Zelenou knihu o budoucnosti BBC. Dokument s oficiálním názvem Posouzení Charty BBC – veřejná diskuse odstartoval debatu, na jejímž konci by měla být nová verze Charty BBC. Cameronova vláda v dokumentu předložila k veřejnému posouzení svůj názor na to, jakým směrem by se mělo vysílání veřejné služby ve Velké Británii vydat po roce 2016, až současná Charta ukončí svou platnost.

Ten názor se v některých ohledech podobá tomu, který zastávala před třiceti pěti lety Margaret Thatcherová, pro niž byla BBC organizací plýtvající veřejnými penězi. Není bez zajímavosti, že současný ministr Whittingdale dělal Margaret Thatcherové v osmdesátých letech politického poradce. Na rozdíl od tehdejší premiérky současná Cameronova vláda nehodlá zavádět do vysílání BBC reklamu a nutit ji do soutěže na volném trhu s konstatováním, že „trh není dostatečně velký, aby podpořil organizaci velikosti BBC v její podobě“.

Na druhé straně dokument uvádí, že některé pořady BBC se málo odlišují od komerční konkurence a že by se mělo zvažovat jejich omezení, to vše pod heslem posilování odlišnosti BBC v žánrech i kvalitě. Kromě toho se zde klade otázka, zda po dokončení digitalizace, která pronikavě rozšířila nabídku televizních programů pro veřejnost, je nutné udržovat rozsah služeb BBC v současné podobě. Totéž se týká i expanze BBC do nových médií.

Na pořad dne se tak znovu vrací nikdy nekončící debata o povaze a rozsahu vysílání veřejné služby, které by mělo mít privilegium financování z veřejných zdrojů. Bude zajímavé ji sledovat. Včetně proměny licence fee, obdoby českého rozhlasového a televizního poplatku vázaného na vlastnictví přijímače, který se vznikem nových distribučních platforem jen obtížně obhajuje. Vláda v Zelené knize odmítá možnost financovat BBC z daní a státního rozpočtu a dává k úvaze tři návrhy: zreformovat a upravit současný poplatek, nebo zavést paušální poplatek každé domácnosti jako v Německu, nebo vytvořit kombinovaný systém poplatku pro základní služby a předplatného pro nadstandard a služby na vyžádání.

BBC na Zelenou knihu reagovala prohlášením, ve kterém odmítá přistoupit na „zmenšenou a méně populární BBC. To by mohlo být zlé pro Británii, už by to nebyla ta BBC, kterou veřejnost znala a milovala posledních devadesát let“. V této diskusi však BBC zatím tahá za kratší konec. Konzervativci, kteří v květnových volbách získali překvapivou většinu v parlamentu, se už nemusejí ohlížet na koaličního partnera. Kromě toho nová média a proměny chování televizního publika, které dnes stále méně sleduje přímé vysílání a spoléhá se na internet a online služby, zmenšily výsadní postavení BBC na mediálním trhu.