www.radioteka.cz

www.rozhlas.cz

Číslo 40 / 2015.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s operní zpěvačkou.
Kateřinou Kněžíkovou.

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 



Co měl na mysli božský Leonardo?

Odhalování zapovězených či přísně skrývaných tajemství s sebou nesla mimořádné, ba život ohrožující hrozby. Vynořují se v dávných mýtech (třeba o Amorovi a Psýché) a procházejí – i pod vlivem mnohdy podivných zákulisních machinací v křesťanství – mnoha změnami.

Šifra mistra Leonarda je thriller módně žonglující s přitažlivými domněnkami i autentickými kulisami

Právě církev, zvláště katolická, se stávala snadným terčem: tak je tomu v románu (a nyní i ve filmu) Šifra mistra Leonarda (pátek 2. října, 20.20, TV Nova). Vypráví, jak zlověstné tajemství, kvůli němuž dodnes umírají lidé, obepíná samotného Ježíše Krista: byl ženatý a zplodil nějaké děti? Znali odpověď na tuto otázku příslušníci zasvěcených řádů, třeba násilně vyhlazení templáři, nebo géniové minulosti, ať již to byl Leonardo da Vinci, či Isaac Newton? A co vlastně obnáší legendární svatý grál?

Hned na počátku je třeba si ujasnit, že mozaikovitě roztříštěná Šifra mistra Leonarda, jak ji sepsal Dan Brown, je thriller módně žonglující s přitažlivými domněnkami i autentickými kulisami, řekněme ideální četba při cestě na dovolenou. Stejně pojednal svůj filmový přepis hollywoodský řemeslník Ron Howard.

Kniha ani film si rozhodně nelámou hlavu s hodnověrností vyprávěného příběhu: z nevýslovných ničemností obviní třeba konzervativní církevní organizaci Opus Dei (která skutečně existuje), hlavní hrdiny nutí, aby si sáhodlouze vysvětlovali různé (pseudo)odborné záležitosti i zašmodrchané dějinné události.

Historik Robert Langdon, odborník přes symboly nejen v umění (hraje jej jakoby upejpavě Tom Hanks, svého hrdinu dosti křečovitě ozvláštňující strachem z uzavřeného prostoru), se znenadání ocitá v podezření, když krvavé stopy od muže zavražděného v pařížském Louvru vedou právě k němu. Zavilý polda (Jean Reno) jej předem považuje za pachatele. Langdonovi naštěstí pomáhá vnučka zesnulého Sophie (Audrey Tautou se pokouší vymanit z naivistického zakotvení Amelie z Montmartru) a společně pak unikají z ustavičně strojených nástrah.

Šifra mistra Leonarda, tvářící se mysteriózně s takovou úporností, že ji stěží lze vnímat vážně, spoléhá nejen na motiv pronásledování po nejrůznějších místech Evropy a prolézání reálnými objekty (počínaje Louvrem a konče různými chrámy), ale také na pozvolné odkrývání významů zašifrovaných do nápisů, obrazů (Leonardova Poslední večeře), do starobylých předmětů, v nichž se skrývají návody pro další pátrání. Umanutě se vrací k prolínání mužského a ženského prvku v nejrůznějších kulturách, což v plné míře platí – aspoň podle Browna – i pro křesťanství. Kniha i filmy dosáhly obdivuhodného ohlasu: místa, kde se odehrávají, se stávají novodobými poutními zastávkami okouzlených turistů.

Jan Jaroš, filmový publicista



  Zprávy o stavu demokracie
  Zpěvník Jana Buriana
 
  Co měl na mysli Leonardo?
  
Dívejte se
 
  Protektorátní Prahou...
   Nalaďte si