Týdeník rozhlas č. 41/2015
Jan Přeučil: Jméno je důležitější než titul
Rozhlasové přenosy mají tu výhodu, že rádio (většinou) nepřenáší obrázky, a tak někteří aktéři přicházejí před mikrofon dosti ležérně oblečeni. To ovšem není případ Jana Přeučila. Na přímý přenos Toboganu, který koncem června odstartoval další ročník ankety Neviditelný herec, přišel do Divadla u Hasičů v jedenáct hodin dopoledne dokonale „vystajlován“: černý oblek, černý klobouk, bílá košile… Nejinak tomu bylo, když jsme se sešli v jedné z vinohradských kaváren nad přípravou tohoto rozhovoru. Jak uvěřit, že tento elegantní gentleman za necelé dva roky oslaví osmdesátku! ...více

Jak se rozvádějí íránští manželé
„Íránská kinematografie si už dlouhé roky udržuje mezinárodní věhlas, ačkoli v zemi samé panuje represivní náboženský režim, který tvrdě potlačuje vše, co nevyhovuje požadovaným zásadám. Přitom si snadno všimneme, že vyloučeno je samozřejmě nejen zpochybnění vládnoucích pořádků, ale tabuizována je také otázka náboženství. Tyto (auto)cenzurní zábrany ovšem vedou ke vzniku výpovědí, které ohromují jednou poetičností, jindy orientací na mezilidské vztahy, přesahující přitom místní zakotvení a přinášející univerzálnější,...více

Jak se u nás kolaborovalo
V posledních několika letech vzrostl zájem historiků o fenomén kolaborace za druhé světové války. Mezi výrazné počiny patří český překlad knihy Benjamina Frommera Národní očista – Retribuce v poválečném Československu (2010) nebo průlomová publikace Radka Žitného Protektorátní rozhlasový skeč (2011). Podrobněji se však věnujme novějšímu titulu, jímž je práce Pavla Kmocha Provinění proti národní cti – „Malá retribuce“ v českých zemích a Trestní nalézací komise v Benešově u Prahy (Academia 2015). Jak název napovídá, kniha se nezabývá velkými kolaborantskými kauzami, ale spíše drobnějšími udáními a spoluprací s nacisty. Teoreticko-historický...více

Všechny profese Ondřeje Neffa
V roce 1945 se herečce Vlastě Petrovičové a spisovateli Vladimíru Neffovi narodil syn Ondřej. Do vínku dostal velkou dávku zvídavosti, náklonnost k technickým vynálezům a nezdolnou chuť stále zkoušet něco nového. Tohle všechno mu vydrželo až do dnešních dnů, kdy už překročil sedmdesátku. „Narodil jsem se v červnu pětačtyřicátého roku, ale vlastně jsem se vůbec narodit nemusel,“ začíná vyprávění Ondřeje Neffa, natočené pro pořad Českého rozhlasu Vltava Osudy. Naladíte je od pondělí 5. října vždy v 11.30. Ondřejův otec, prozaik Vladimír Neff, se měl stát pokračovatelem podnikatelské rodinné tradice, ale vybral si jinou životní dráhu. „Tatínek sice vystudoval střední obchodní školu v Ženevě, ale zajímal se hlavně o dějiny filozofie a historii. Začal psát knihy; nejprve detektivky, později historické prózy,“...více

Kateřina Kněžíková:
O operu přece jde, ne?
Sopranistka Kateřina Kněžíková se ledasčím ve svém profesionálním prostředí vymyká. Nezištnost, s níž podporuje své konkurentky, je u operní divy ojedinělá, i odmítání „pořádků“, které podle ní stavu opery u nás škodí, a jejich otevřená kritika jsou zřídka takto...více

Z dalšího obsahu:

Zprávy o stavu demokracie
Zpěvník Jana Buriana
Co měl na mysli božský Leonardo?
Dívejte se
Procházky protektorátní Prahou
Nalaďte si
a další...