číslo
23
vyšlo 29. 5. 2006
|
|
číslo
23 |
|
|
||
|
Spokojený umělec je mrtvý umělec AGÁTA PILÁTOVÁ, Foto archiv Pražského jara Dirigent Jiří Bělohlávek oslavil nedávno šedesátiny; i když - kdoví, zda na oslavy měl vůbec čas. Vždyť jen za krátký čas, který od narozenin uplynul, stihl na domácí hudební scéně několik významných událostí: v dubnu nastudoval operu Bohuslava Martinů Řecké pašije v Národním divadle a řídil její premiéru; absolvoval náročné koncerty, například dirigoval Pražskou komorní filharmonii na závěrečném abonentním večeru sezony; uvedl do života další kompaktní disky, na nichž je podepsán, především komplet symfonií Johannesa Brahmse s Českou filharmonií; dostal platinovou desku za úctyhodný počet prodaných desek; převzal „žezlo“ prezidenta a předsedy programového výboru Pražského jara. Letos zde také 25. května vystoupil s Pražskou komorní filharmonií, která pod Bělohlávkovým vedením provedla mj. klarinetové koncerty W. A. Mozarta a F. V. Kramáře. O dalších početných aktivitách ve světě a mezinárodních úspěších nemluvě. Dvě bychom ale přece jen zmínit měli: jmenování šéfdirigentem Symfonického orchestru BBC v Londýně a debut v Metropolitní opeře v New Yorku na konci loňského roku. Řídil zde Janáčkovou Káťu Kabanovou. Pochopitelná časová tíseň však na panu šéfdirigentovi není vidět, projevuje se snad jen stručností vyjadřování, rozhodně ne třeba nervozitou nebo netrpělivostí při jednání. Stručnost je mu vůbec vlastní, zvlášť o svých úspěších a oceněních hovoří jen krátce a střízlivě… >>
T
ý d e n í k R o z h l a s - p r o g r a m o v ý a k u l t u r n í t ý d e n í k |
Obsah čísla: Optimalizováno pro MSIE 6.0 |
